Vrba: Vážím si Čáriraye, Tamaliregy, Báá i Imposant Bina

Ve třetím dostihu minulého chuchelského odpoledne se sympatie mnoha diváků již před startem celkem jednoznačně přiklonily ke koni s atraktivním jménem Americký šerif (Two-Twenty-Two-Amerika (Sectori)). Nositel nepřehlédnutelných tyrkysově modrých barev stáje Vrba Rokytnice Slavičín zvítězil jistě o 1 a ¼ délky a to i přesto, že na něm byla ještě patrná zimní srst. V sedle Amerického šerifa byla mladá žákyně Pavlína Filipová, která se tak stala první vítěznou ženou v sedle letošní sezóny. Po dostihu nám spokojený trenér a zároveň majitel koně,  Pavel Vrba, ochotně odpověděl na několik otázek


DS: Jméno Americký šerif si říká o pozornost samo o sobě, souhlasíte?
PV: Ano, taková jména dává pan Ševčík (chovatel Amerického šerifa) svým odchovancům velice rád.
DS:   V sedle se objevila Pavlína Filipová – proč?
PV:  Ano,  žákyně  Filipová byla v sedle záměrně – důvodem bylo, že jsem nechtěl, aby jezdec v dostihu na koně příliš tlačil. Před několika dny měl Americký šerif první start sezóny v Bratislavě v sedle s Dušanem Andrésem - ten start jsem bral spíše jako rychlou práci na rozběhání, takže ani v tom startu jsme na koně zbytečně netlačili. A v dnešním startu jsem záměrně posadil jezdkyni, aby kůň ještě ani tentokrát nebyl v dostihu příliš „zmáčknutý“. Mám raději, když jezdec koníka z kraje sezony úplně „neždíme“ a kůň má potom i do budoucna z čeho brát. 
DS:   Jaké máte další plány s tímto koněm?
PV:  Pokud by se mu podařilo vyhrát ve třetí kategorii, tak by se posunul výš. Jinak ale nechci, aby dělal skoky do vyšší kategorie za každou cenu, to ne. Raději bych s ním šel pozvolnější cestou. Pokud to bude užitečný koník třeba v dostizích třetí. kategorie, budu spokojen.
DS:  Kromě toho, že jste majitelem a trenérem, jste i chovatelem anglického plnokrevníka.  Americký šerif ale  vaším odchovancem není
PV: To je pravda, odchoval ho Miroslav Ševčík. Já jsem ho s ním pak částečně vyměnil za Čáriraye který byl v loňském roce nejlepším proutěnkářem České republiky … Zatímco pan Ševčík ode mě vždy kupoval koně, já od něj ještě nikdy žádného koně neměl. A protože mi pan Ševčík vždy říkal, že by rád, abych někdy trénoval jeho koně, koupil jsem od něj právě Amerického šerifa a Čáriray naopak putoval k němu.
Zároveň mám radost z toho, že se  Čáriraye dostal k dobrému překážkovému trenérovi – v osobě Stanislava Popelky. I proto mu musím teď udělat radost zase já a doufám tedy, že se Americkému šerifovi bude v mém tréninku nadále dařit.
DS:  Trénujete pouze rovinové koně, nebo se nebráníte ani překážkám?
PV:  Teď už i překážkové. I když původně jsem moc nechtěl dávat své odchovance do překážek. Doteď jsem totiž vždy byl v pozici majitele, trenéra a zároveň chovatele – netrénoval jsem cizí koně – ti mi přibyli až v letošní sezóně.  I v minulosti jsem sice měl koně vhodné pro překážkové dostihy, ale jelikož to byli moji odchovanci, preferoval jsem pro ně roviny. Víte, pokud nějakého koníka sám odchováte a on se potom v dostihu vážně zraní, chovatel to vždy těžce nese.  Od letošní sezóny jsem ale již přistoupil i k překážkám - začal jsem totiž trénovat i koně jiných majitelů, kteří do tréninku svých koní investují a samozřejmě chtějí běhat i překážky. V letošní sezóně pro mě pracuje i překážkový jezdec, Zdeněk Bodlák.
DS:  Kterých výsledků svých odchovanců z minulosti si vlastně  nejvíce vážíte?
PV:  Kromě již zmiňovaného Čáriraye jsem odchoval například klasickou vítězku Tamaliregu (Lincoln-Tammy (Mys), vítězka Jarní ceny klisen v r. 1998) nebo třeba jedničkové vítězky Báá (Jolly Groom-Bea (Mys)) a Izy (Lincoln-Imposanta (Patcher)), Imposant Bina (Bin Shaddad-Imposanta (Patcher)) a spoustu dalších koní.
DS:   Máte momentálně ve stáji nějaké jejich potenciální následovníky, kteří se jeví nadějně?
PV:  Ano, mám ve stáji šikovné dvouleté koně, mezi jinými například dceru Izy po Look Honey, o které si myslím, že by mohla být dobrá. Dále i kobylku po Bully Pulpit od cizích majitelů, tak doufám, že se podaří s některým z těchto dvouletých uspět.  Budu spokojen, když to budou minimálně užiteční koně, což, v dnešní konkurenci, pro mě znamená, že se budou prosazovat minimálně v dostizích třetí. kategorie.


Ptala se Kateřina Jupová