Kubík: Parádní pardubická sobota

Michal Kubík se v sedlech dostihových koní objevuje od roku 2006, ale v překážkových dostizích ho pravidelně vídáme až v posledních třech sezonách. Sobotní pardubické odpoledne se mu náramně vydařilo: ve druhém největším dostihu dne, Cross country SAGARA (II.kat., 4500m) zaznamenal s Charme Lookem své zatím největší vítězství. Úspěšně do cíle se ale dostal i ve všech ostatních startech v rámcových dostizích -  připsal si jedno druhé, jedno třetí a jedno páté místo a zdatně si počínal i v kvalifikaci, kdy po aktivním průběhu dovedl Iliona do cíle na sedmé pozici.

Sobotní dostihový den v Pardubicích pro vás byl velmi úspěšný – s Charme Lookem jste zvítězil ve druhém největším dostihu odpoledne, dvojkové Cross country SAGARA. Jak vysoko stavíte tento úspěch ve své dosavadní kariéře?

Je to určitě zatím moje největší vítězství. Včera se mi tu tolik nedařilo, byl jsem furt poslední, ale vybral jsem si to a dneska to byla paráda, dařilo se, takže jsem moc spokojený.

Zpátky k vítěznému dostihu, který bývá považován za jeden z přípravných dostihů pro Velkou pardubickou. Na startu se sešli velmi kvalitní koně, mezi jinými i vítěz trojkoruny Age of Jape. Věřil jste si s Charme Lookem v této konkurenci, přece jen jste byl v jeho sedle poprvé? 

Věděl jsem, že je Charme Look moc dobrý kůň, takže jsem věřil, že do pátého místa můžeme být. I když jsem si myslel, že na tom hlavně Age of Jape bude líp - ale když jsem ho předjížděl, tak jsem měl v rukách, takže v tom momentě jsem už věřil, že vyhrajeme.

Většinu dostihu jste se držel v čele, dělal jste tempo, které se z tribuny zdálo velmi rychlé. Jak se dostih odvíjel z vašeho pohledu? 

V dostihu bylo osmnáct koní, takže jsem měl jít z čela, aby nedošlo ke kolizi. Charme Lookovi to skvěle ubývalo, měl jsem z něj supr pocit, tak jsem ho nechal cválat, jak mu to vyhovovalo. Nešel úplně start cíl, na haďáku mě předjel Pepča Váňa se Silver Regentem, nechal jsem ho chvíli odpočinout, ale na náměstí mi to už zase čapl, tak jsem jel až domů. 

Objevíte se po tomto vítězství v sedle Charme Looka i v příštích startech? 

Říkali jsme si s panem Theimerem, že si zavoláme, jak bude zdravý a tak … takže uvidíme.

Patříte k nadějným mladým jezdcům, navíc proti loňskému roku, kdy jste si vybral i hodně smůly, se vám letos daří podstatně lépe. O vašem zlepšení svědčí jistě i to, že dostáváte kromě Josefa Váni příležitost i od jiných trenérů. Jak se vám jezdí proti koním z vaší „domovské“ centrály?

Dneska to bylo poprvé, co jsem dostal hodně šancí od cizích trenérů, takže jsem rád. Ale neberu to tak, že jezdím proti „našim“, na to člověk v dostihu ohled nebere. Ohledně další spolupráce s ostatními trenéry - zatím ještě nemám nic domluveno, uvidím, jak se to vyvine. 

Tato je třetí sezóna, kdy se pravidelně objevujete v sedlech překážkových koní. Jaké byly vaše dostihové začátky a jaké máte cíle do budoucna?

Ano, tohle je zatím třetí sezóna, co jezdím aktivně překážky. Absolvoval jsem učiliště v Chuchli a před současným angažmá u Josefa Váni jsem jezdil i u trenéra Holčáka. Na překážkách mám zatím okolo stovky startů a čtyři vítězství. Co se týká cílů, ani ne tak, že bych chtěl třeba vyhrát nějaký konkrétní dostih, ale chci být dobrý jezdec. Dostat se na tu špičku. Zatím mě toho spoustu naučili Pepa Bartoš i Pepča Váňa mladší. Hlavně Pepa Bartoš – naučil mě třeba spoustu zkratek tady v Pardubicích, takže tomu jsem hodně vděčný.

A co koně, kteří pro vás byli zatím ti nej, na které jste se posadil v dostizích? 

Charme Look patří určitě  mezi ty nejlepší. Ale hodně rád jsem jezdil třeba i Oriental Liona, loni jsme měli střídavě štěstí a smůlu… byl to vůbec první kůň, se kterým jsem vyhrál překážky. Strašně rád jezdím i Step Dancera, s tím jsem byl dneska druhý – to jsou příjemní koně na ježdění. 

 Ptala se Kateřina Jupová