V rámci speciálu, věnovanému Oaks, vám přiblížíme nejen favoritky letošního ročníku, ale i osudy těch klisen, které bodovaly v letech minulých. Seriál startujeme s populární ryzkou Vapetou, která z patnácti startů dokázala sedmkrát zvítězit a na dotacích svým majitelům vydělala více než 1,5 milionu korun. 

Dostihová kariéra dnes patnáctileté ryzky, se začala psát 9. července 2000 na závodišti ve Slušovicích, kdy v dostihu třetí kategorie na 1100 metrů skončila pod Jaroslavem Michnou třetí z dvanácti účastníků. Po „seznamovacím“ startu už přišla na řadu tři pražská vítězství – jako dvouletá vyhrála trojkový test a Cenu zimního favorita, na jaře následujícího roku Memoriál Rudolfa Deyla. Jejím jezdeckým partnerem byl vždy Jan Demele. Po druhém místě v Jarní ceně klisen následovalo až deváté místo ve Velké červnové a čtvrté místo ve Slušovickém Oaks. Tam se dobře rozcvičila před klasickým Oaks, jež se toho roku již potřetí konalo na novém závodišti v Mostě. Vapeta v něm jistě o délku a čtvrt porazila pozdější vítězku Ceny prezidenta republiky Gloriettu. Zklamání nepřinesla ani její dvě další vystoupení ve slovenském Oaks a Pardubickém St. Legeru, odkud si přivezla druhá místa. I další triumf na severočeském Hipodromu, v mezinárodním CEBC Classic, kdy byl v jejím sedle německý šampión s českým pasem Filip Minařík. V květnu 2002 zvítězila v Memoriálu Vlastimila Smolíka (opět Most), aby poté obsadila druhou příčku ve Velké ceně Slovenska. Lehký výpadek a až desáté místo ve Zlatém poháru v rámci derby-dne 2002 vykompenzovalo koncem srpna další mostecké vítězství, Velkou cenu českého turfu vyhrála za 2:30,50, což je dodnes platný rekord mostecké dráhy na trati 2400 metrů. Po tomto triumfu ještě přišla šestá místa ve Velké varšavské a bratislavském CEBC Classic.

Poté byla Vapeta zařazena do chovu v Napajedlích, kde působí doposud. V chovu dala prozatím sedm potomků, z nich aktuálně na tuzemských drahách můžeme vídat Va Biena, který je v tréninku Václava Luky mladšího. Prozatím nejúspěšnějším z jejích potomků je třetí z Gerschova memoriálu 2010 Vermillion.

Foto: Romana Nevěřilová