Nepříliš vydařený mítink v Pardubicích má tentokrát za sebou legenda Velké Josef Váňa. Asi největším zklamáním pro něj byl neúspěch v přípravném dostihu pro Velkou s Tiumenem, který skončil pádem na Velkém anglickém skoku.

Na otázku, zda je po krkolomném saltu v pořádku, reaguje Váňa překvapivě. „Řeknu to takhle – hůř než já je na tom teď Tiumen …“ Problém nastal už u točného bodu před skokem u hangáru … „Už na čtyřiadvacítce jsem věděl, že něco není v pořádku, ale netušil jsem, že to takhle vážné, jinak bych na ten Angličák asi ani nešel...“ Po dostihu přitom Tiumen vypadal na první pohled v pořádku, co se tedy stalo? „Po té kolizi před čtyřiadvacítkou, kdy mu kůň za ním najel do zadních nohou, měl nejen urvanou podkovu, ale horší je, že má i zraněnou šlachu na zadní noze… Na Angličák se tedy ani nemohl pořádně odrazit...“ popisuje Váňa rozladěně komplikaci, která přišla v nejméně vhodnou dobu, sedm týdnů před Velkou…

Je tedy snad ohrožen jejich společný start ve Velké? „Kdyby Tiumen nemohl startovat, to bych to snad musel odběhnout sám…“ glosuje Váňa sarkasticky. A hned vzápětí potvrzuje svůj nezdolný optimismus. „Ale Tiumen je tvrdý kůň. Řeknu to takhle - před čtyřmi roky, kdy jsem s ním vyhrál Velkou poprvé, měl před dostihem ještě mnohem horší zranění než teď. Takže uvidíme …“ dodává odhodlaně osminásobný vítěz Velké.
Při pohledu na přihlášky a výsledky svěřenců Josefa Váni v letošním roce je přitom zřejmé, že Váňa tentokrát nemá tolik triumfů v rukou, jako jsme byli zvyklí v předchozích letech. „Tentokrát je to špatné, nemám do Velké tolik koní. Plán byl, že Velkou půjdou Tiumen a Budapest.“ Potvrzuje tento fakt trenér. Budapest, který má na kontě několik medailových umístění z meranského Gran Premia, byl přesměrován na pardubické krosy až letos. V květnové kvalifikaci obsadil třetí místo a přesvědčivý výkon a stejné umístění zopakoval i v kvalifikaci třetí. Bude tedy on jistotou západočeské centrály pro říjnový vrchol sezony? „Budapest je po kvalifikaci v pořádku. Ale to, zda se postaví na start Velké, musím teď probrat s majitelem.“ Popisuje Váňa situaci.

Zatímco pardubické dostihy nepřinesly Josefu Váňovi příliš důvodů k optimismu, radost mohl mít z výborného výkonu Sorose, který opět skvělým finišem dokázal triumfovat v hlavním dostihu nedělního mítinku v Meranu. „Ze Sorose mám velkou radost, to, že dokázal porazit se stejnou váhou vítěze grupy 1 a vůbec celou tu smetánku, proti které startoval, je moc pěkné.“ Někdejší vítěz polského derby poslední dobou nepodával výkony, které by od něj jeho trenér čekal. Ale teď se zdá, že se nastartoval vítězstvím ve druhém dílu Poháru Josefa Váni v Pardubicích a to, že tento výkon nebyl v žádném případně náhodný, potvrdil meranským vítězstvím. „Minulý rok jsme už měli obavy, že ho přestalo bavit závodit. Nemohli jsme na něj přijít, i když jsme s ním vyzkoušeli snad všechny druhy dostihů… A teď se to konečně podařilo, navíc uspěl na dráze v Meranu, kde mu to dřív nesedělo, tu dráhu neměl rád… Takže jeho vítězství těší o to víc. Konečně je to ten Soros, jak jsem si ho vždycky představoval.“ Popisuje Váňa nadšeně. A kam hodlá zamířit se skvěle našlápnutým Sorosem dál? „Teď s ním chceme zkusit velké proutěnky grupy 1 v září v Meranu.“ Nastiňuje Sorosův trenér další plány se sedmiletým hnědákem.

Kateřina Jupová