Tři měsíce nefiguruje jméno žokeje Filipa Minaříka v žádném výsledkovém souhrnu dostihů z Německa, Francie ani jiné země. Nejúspěšnější český rodák, který kdy kde jezdil,  trávil většinu podzimu v nedobrovolném azylu na  německé klinice a teprve v tomto týdnu byl po léčení a terapii únavového syndromu propuštěn. „Svobody“ si ale dvakrát neužije. Už v pondělí  totiž nastupuje do jezdecké práce. Stane se tak u trenéra vod den Reckeho, s kterým se Filip Minařík dohodl na prozatímní spolupráci. Co se za poslední tři měsíce v životě trojnásobného českého šampiona změnilo?  A s čím se vrací do světa,  v němž se nedobrovolně odmlčel? I to byly otázky, které jsme Filipu Minaříkovi položili…

„Z kliniky jsem venku vlastně jen  pár hodin,  na nějaké velké plány je brzy,“ říká ovšem žokej, který v letošním roce odešel od trenéra Schiergena a v posledních týdnech působil jako volný jezdec. „Několikrát jsem se dostal ven na víkend, a to jsem si taky sedl v Hannoveru na koně, ale to bylo jen na chvíli, na pořádné ježdění jsem musel zapomenout,“ vysvětluje Filip Minařík.  Od pondělka se ale hodlá pokusit o návrat do sedla v pravém slova smyslu. 

„Zatím jsem u Reckeho domluvený v práci na šest týdnů,  oba uvidíme, jak to bude vycházet. V tuhle chvíli můžu těžko říct, co se mnou ježdění udělá. Samozřejmě ale věřím, že se do toho zase dostanu, a to co nejdřív, jsem kolem svého návratu mírný optimista,“ říká Filip Minařík,  který prozatím bude řešit návrat do pracovního ježdění a nedává si žádný termín, kdy by se chtěl vrátit i do dostihů.

„Tohle je věc, o které se budeme bavit až podle vývoje situace.  Zatím jsme se dohodli na tuhle dobu a věřím, že se mi povede se do toho brzy zase dostat. A proč jdu právě k Reckemu? Ten chystá koně pro zimní dostihy na písku. V tuhle chvíli jsem rád, že to klaplo u něj,  protože jít do velké maštale, která ale přes zimu neběhá, by mi asi tolik nedalo,“ vysvětluje Minařík, jemuž paradoxně přišla vhod i zdravotní absence jezdkyně Wandtové. 

Pokud jde o první dostihové svezení, velký optimismus ovšem neprojevuje. „Nemyslím, že by to bylo hned, ale věřím, že ta chvíle přijde a budu rád, jestli mi dá Recke šanci, až na to budu mít. A protože  on je v tomhle podobný blázen jako já, možná to nebude dlouho trvat,“ uvažuje Filip Minařík. Samozřejmě se ale nehodlá přetěžovat tak,  jako to dělal před svou hospitalizací. „Co půjde, to budu  

Za ty tři měsíce jsem měl dost času si to všechno srovnat a teď jsem optimistou, že se mi povede vrátit.  Ostatně bookmakeři mě považují za druhého favorita, pokud jde o šampionát v příští sezóně, takže je nesmím zklamat,“ říká s nadsázkou Filip Minařík. Do Francie, kam letos v zimě pravidelně jezdil, se tentokrát zatím nechystá. „Samozřejmě  bych se tam rád vrátil, ale musím pomalu, a dělat jenom to, co půjde,“ vysvětluje s tím, že zájem o návrat na kliniku jistě nemá ani v nejmenším.