PRVNÍ A DOSUD JEDINÁ

Titulek páté části našeho cyklu k pardubickému jubileu se vztahuje k dosud panující královně dostihu, klisně Lady Anne. První a zatím stále jediné klisně, které se podařilo vyhrát Velkou pardubickou třikrát. Svých vítězství dosáhla tato podivuhodná ryzka v poslední dekádě devatenáctého století, mezi léty 1891 až 1896.

Mladiství vítězové

V roce 1891 se Velká pardubická konala po sedmnácté. Byl to ročník, který do dějin dostihu vstoupil významným způsobem dvakrát. Za prvé proto, že v něm Lady Anne startovala poprvé, a hned jej tak při svém debutu vyhrála. Za druhé proto, že její jezdec, anglický žokej Richard Harry Fletcher, jako druhý po Hektoru Baltazzim, dokázal tehdy zvítězit ve Velké pardubické po třetí.

Na podzim 1891 bylo polokrevné Lady Anne (Piersfield-Lady St. James) pět let. Takto nízký věk tenkrát start v nesmírně těžkém dostihu pravidla umožňovala. Nebylo to ovšem poprvé, ani naposledy, co pětiletý kůň doběhl do cíle Velké pardubické první. Před Lady Anne už to dokázali Brigand (v roce 1875), Rudi (1879), Per Dampf (1882) a Alphabet (1890), po Lady Anne Magyarád (1897), Slava (1899), Paul Heston (1910), Jonathan (1920), Baldur (1922), Landgraf II (1923) a Pohanka (1931). Když už jsme u „mladistvých“ vítězů VP, připomeňme si, že pětkrát ji vyhráli koně, kterým dokonce byly pouhé čtyři roky. Na steeplery v takto ještě hodně juniorském věku to dokázali Good Morning (1880), Hanno (1886), Et Caetera (1888), Galamb II (1895) a Tigra (1906). Žádný z těchto pětiletých, respektive čtyřletých vítězů se však pozdějšími výsledky a celkovým přínosem pro Velkou pardubickou nemůže Lady Anne rovnat. Ta vedle svých tří vítězství dosáhla ještě několika dalších cenných umístění. A to přesto, že se ve velké většině svých startů musela potýkat nejen se soupeři, ale také se značným váhovým zatížením. Prokázala tak i mimořádnou odolnost.

Klisna pana Schawela

Při svém prvním vítězství v sedle s R. H. Fletcherem, rodilým Angličanem, který se natrvalo usadil v Čechách, kde také zemřel (jeho potomci žijí v České republice už v několikáté generaci), nesla Lady Anne ještě výhodných 66,5 kg. Měla v dostihu čtyři konkurenty – další dvě klisny Coute que Coute a Clementine, a dva polokrevné valachy – Hadnagyho a Wolfa. Wolf, jehož jezdcem byl další Angličan Edward Geoghegan, patřil, stejně jako Lady Anne, Jacquesu Schawelovi z Vídně. Pan Schawel, obchodník s koňmi z hlavního města rakousko-uherské monarchie, byl už předtím majitelem jiné znamenité klisny, jejíž jméno je natrvalo s Velkou pardubickou spojené. Před ryzkou Lady Anne dokonce té nejslavnější – hnědky Victorie, dvojnásobné vítězky z let 1881 a 1883. Jacques Schawel, který zakoupil Lady Anne v Anglii a přivezl ji odtud jen několik měsíců před startem ve VP, se těšil značné popularitě a jeho slova byla přijímána jako názor znalce nad jiné povolaného.

V den konání 17. ročníku, 14. října 1891, pan Schawel údajně prohlásil, že ze dvou jeho koní, kteří se dostihu účastní, je lepší Wolf. A že právě on bude cílem tohoto ročníku probíhat jako první. Wolf byl, stejně jako Lady Anne, debutant. Místo v jeho sedle bylo svěřeno dalšímu Angličanovi Edwardu Geogheganu. Tehdy ještě daleko méně zkušenému jezdci, který ale už měl na svém kontě jedno druhé místo s Ametystem z roku 1889. I on se stal později trojnásobným vítězem Velké. Po Baltazzim a Fletcherovi třetím v pořadí. Stihl to také ještě v devatenáctém století, a to v rozpětí pouhých čtyř ročníků.

Lady Anne s R. H. Fletcherem dosáhli v roce 1891 vítězství více než jasného. Vyhráli o dvacet délek před Coute que Coute. Wolf se musel k překvapení pana Schawela a nepochybně i mnoha diváků spokojit s třetím místem, tři délky za Coute que Coute. Celá trojice však podala výborný výkon. Zbývající dva účastníci, Hadnagy (ten se z vítězství ve VP radoval o dva roky později) a Clementine, dostih nedokončili.

Mamutí váha

Pětiletá Lady Anne se rázem stala miláčkem publika. Od svého vítězného debutu k Velké pardubické neodmyslitelně patřila, lidé si bez ní už dostih nedokázali představit. Odměnila se jim tím, že v dalších letech byla na startu Velké pardubické ještě šestkrát. V roce 1892 se jí, to už v sedle s Edwardem Geogheganem, v roli velké favoritky, která nesla 80 kg, tedy o 13,5 více než o rok dříve, prvenství obhájit nepodařilo. Cílem proběhla druhá, nakonec však byla diskvalifikovaná. Stejně jako její stájový druh Wolf, na kterém pro změnu seděl naopak R. H. Fletcher. Právě Fletcher se dopustil chyby, na kterou Schawelovi koně doplatili. Když vbíhali do cílové roviny, zkrátili si trať. Jak Wolf, jenž dosáhl cílové mety jako první (pro Fletchera by to znamenalo už čtvrté prvenství!), tak Lady Anne, která ho následovala. Vítězství, druhé v pořadí (předtím vyhrál v roce 1890), tak spadlo do klína Alphabetovi.

V následující Velké pardubické, jíž se zúčastnilo osm koní, byla Lady Anne třetí. V sedle měla opět jiného jezdce, ale znovu Angličana, A. Halla. Její zatížení bylo opravdu značné. Nesla 82,5 kg. V závěrečné fázi dostihu spolu bojovali dva valaši. Plnokrevný 7letý Hadnagy s váhou relativně nízkou, 69 kg, vedený Georgem Williamsonem, porazil o jednu délku o rok mladšího polokrevného Funny Face, který se musel vyrovnat s druhou největší zátěží, 81 kg. Lady Anne, teď 7letá, za ním doběhla o dalších dvacet délek zpět. Stejným rozdílem však znovu porazila R. H. Fletcherem vedeného „kolegu“ Wolfa, jenž zkompletoval počet koní, kteří tento ročník dokončili, na čtyři.

Druhý a třetí triumf

V roce 1894, už opět s Edwardem Geogheganem, zvítězila Lady Anne po druhé. Nesla tentokrát 77,5 kg. V poli šesti koní poprvé chyběl její věčný stín Wolf, který sice na startovní listině původně byl, nakonec však neběžel. Stejně jako Alphabet, jenž měl tehdy možnost dosáhnout ve Velké pardubické svého třetího triumfu a vyrovnat se tak svému nejslavnějšímu předchůdci Brigandovi. Tomu se to do té doby podařilo jako jedinému.

Následující rok 1895 byla Lady Anne s Edwardem Geogheganem čtvrtá. Doplatila pravděpodobně na největší zatížení, které kdy při svých startech ve Velké pardubické nesla – 84 kg. Byla to druhá až třetí nejvyšší váha, jež kdy byla ve Velké pardubické koni předepsaná. Stejnou nesl při svém třetím vítězství v roce 1878 právě Brigand. S ještě dalšími 2 kg navíc se v roce 1882 musel potýkat valach Citizen, který tehdy doběhl druhý.

V roce 1896 startovalo ve Velké pardubické 12 koní. Do té doby to byl druhý nejvyšší počet účastníků. Více, a to o dva, jich běželo pouze v zahajovacím ročníku v roce 1874. Lady Anne se dostala do čela po suverénním zdolání Taxisova příkopu a na vedoucí pozici docválala až do cíle. Koně na druhém a třetím místě, La Lude a Handy Andy, však dokázali držet krok a za vítězkou, teď už trojnásobnou, doběhli s nevelkým odstupem. Lady Anne se tak vyrovnala Brigandovi z let 1875, 1877 a 1878. Mezi prvními dvěma trojnásobnými je však ještě jedna paralela. Briganda jel při jeho prvním vítězném startu v historicky druhém ročníku George Herbert. Ten se pak na všech úspěších Lady Anne podílel jako její trenér.

Ani jeden pád?

V roce 1897 všemi obdivovaná ryzka Lady Anne na startu chyběla.

Po sedmé a už naposledy, a po páté s Edwardem Geogheganem, startovala tehdy dvanáctiletá Lady Anne ve Velké pardubické dne 14. října 1898. Lidé na tribunách i v ochozech byli poprvé v historii tohoto dostihu svědky toho, že se jeden ze startujících koní pokoušel o čtvrté vítězství. Mezi diváky nebyl jediný, kdo by byl Lady Anne tento bezprecedentní triumf nepřál. A zdálo se, že klisně se to může podařit. Souboj o prvenství se nakonec odehrál mezi ní a valachem Handy Andy, který dva roky předtím skončil na jejím štítě. Tentokrát však v sedle žokejem Jekyllem Handy Andy, který nesl stejnou váhu jako ona, 80 kg, královnu Velké pardubické o pět délek porazil.

Celkově tedy Lady Anne, která zahájila svou kariéru ve Velké pardubické před sto dvaceti třemi lety, vytěžila ze svých sedmi startů tři první místa, jedno druhé, jedno třetí a jedno čtvrté. Po každé doběhla do cíle, i když jednou byla následně diskvalifikována. A jsou-li historické záznamy přesné, nepostihl ji na trati tak extrémně těžkého dostihu nikdy žádný pád. V historii Velké pardubické jí po zásluze náleží jedno z nejprominentnějších postavení. Právě letos se však obdivuhodná klisna Lady Anne může po 118 letech dočkat své následovnice. Alespoň co se počtu vítězství týká. Pokud Orphee des Blins, která vyhrála VP předloni i loni, dovrší svůj hattrick. A dokáže to, co se nepodařilo už její předchůdkyni Victorii a v nedávné minulosti Registaně a Sixteen – tedy vítězkám jednou provždy „pouze“ dvojnásobným.

Petr Feldstein