Stoprocentní bilanci si tentokrát odvezli z Prahy reprezentanti barev stáje DS Pegas. Trenér Grzegorz Witold Wroblewski a žokej Petr Foret tak rázně ukončili klíčící spekulace o jarní neformě koní  v bílých dresech, a zásluhou Naviky a především Honzika se přihlásili i ke klasickým ambicím. Oba zmíněné bychom měli vidět v jarních cenách, oba splnili očekávání, a přece trenér jejich výkony v Praze viděl hodně rozdílně. 

„Honzik je bezproblémový bojovný kůň, takový ten typ, jaké si přeje každá trenér,“ přiznává Wroblewski na konto hrdiny Michalova memoriálu. „Nikdy nic v dostizích neošidil, a druhý doběhl i tehdy, když to trápily šimbajny.  Prostě se dokáže poprat,  a navíc má taky moc dobré výsledky,“ pěje trenér ódy na zástupce své stáje,  který s nečekanou převahou nastoupil na  provizorní trůn českých tříletých. Jako klasické ambice byly prověřeny solidní konkurencí a velmi dobrým časem na trati Michalova memoriálu nenechal nikoho na pochybách o své kvalitě.

„Vlastně jsem byl před jeho startem klidný. Bylo to první letošní běhání, ale Honzik nás nikdy nezklamal, takže jsme si na  úspěch s ním věřili i tentokrát. Ukázal, že do Velké jarní ceny má dobrou formu a bude na soupeřích, co na něj budou vymýšlet…“

Mnohem více nervů  si trenér podle vlastních slov užil s Navikou. Ta sice startovala jen v rámcovém testu, její  dostih ale nebyl zdaleka tak suverénní a sám Petr Foret připustil, že se ze svého nedělního hattricku nejvíc nadřel právě v sedle této klisny. „Pro mě to byly s ní veliké nervy,“ připustil Wroblewski. „Určitě je to klisna, která má velikou třídu, jenže s ní je ten problém, že ona byla v tréninku v poslední době kyselá. Hodně kyselá, moc jsme toho s ní nenapracovali tak, jak bych si to představoval.  Sám jsem byl zvědavý, jak to s ní bude v dostihu a jestli jí to bude na trati bavít…“

Neděle naznačila, že Navika na trati dostihu skutečně ožila. „Snad to bude znamenat zlom, že jí běhání začne zase bavit,“ dělá si naději Wroblewski.  „Nyní bychom se s ní chtěli podívat do Jarní ceny klisen. Jaké tam ale budou její naděje, to se ukáže až za pár dní. I podle toho, jestli změní přístup v práci…“  Nedělní zprávy do Zhoře každopádně ale zněly optimisticky. Udrží se ve stejném duchu i za dva a tři týdny?