Loni dosáhl Josef Váňa mladší koncem září v Meranu svého největšího životního úspěchu. Letos si  na stejném koni, ve stejném místě a v identickém dostihu tenhle triumf zopakoval a poznal, že tenhle pocit se neomrzí, Opět je vítězem meranského Gran Premia. Byť tentokrát se na svůj druhý životní „megatriumf“ nadřel víc než dost. Jenže i tentokrát seděl ve stínu alpských velikánů na nejlepším koni, a to bylo nakonec rozhodující…

„Řekl bych, že letos to bylo ještě těžší, než vyhrát loni napoprvé,“ uvažuje hrdina největšího italského steeplu. „už před dostihem na nás byl velký tlak. Alpha Two byl vedený jako favorit, a  všichni nás brali jako někoho, kdo prostě přijel zase vyhrát. Jenže ono to určitě není tak jednoduché. Navíc v průběhu odpoledne se mi ne úplně dařilo, dvakrát jsem spadl, a před Gran premiem jsem si inkasoval slušnou ránu, takže  to před startem nebylo úplně to nejlepší. No a pak samotný dostih, to bylo taky nakonec těsnější než loni,  nadřel jsem se, ale v cílové rovině už jsem věděl, že by to mělo všechno vyjít. A vyšlo,“ shrnuje triumfální okamžiky nedělního odpoledne úřadující český překážkový šampion.
Samotný dostih je v podání Alpha Two především o jeho závěrečném zrychlení, jež v jeho prospěch zapracovalo i tentokrát. „Je fakt, že v průběhu mítinku Pepa Bartoš  jednou dokonale využil znalosti našeho Armana a  vlastně mu zablokoval cestu k vítězství, a v Gran Premiu zkusil s Dar Saidem něco podobného. Ale Alpha Two, to je opravdový tank, když za to vezme, tak se zastavit prostě nedá,“ líčí Josef Váňa s neskrývaným respektem ke koni, který se v neděli zařadil mezi české dostihové desetimilionáře. „Měl jsem na něm moc dobrý pocit, už když jsme vytočili do cílové roviny.  Měli jsme před sebou ještě koně a poslední překážku, ale já věděl, že on na poslední překážce chyby nedělá, a  ty soupeře, které před sebou měl, může porazit. A taky to udělal…“
Dvojité vítězství v italském prestižním dostihu samozřejmě vyvolává otázky, zda nepřišel pro Alpha Two čas zkusit své schopnosti i jinde, možná na ještě větší scéně.  Jeho žokej je však v podobných prognózách hodně střízlivý. „V Meranu mu to pasuje, a pokud by Gran Premio zkusil vyhrát ještě jednou nebo dvakrát, bylo by to perfektní. Myslím, že by nemělo smysl zkoušet s ním jiné dráhy, meranské skoky  disciplína, která mu vyhovuje, kterou umí a na které se mu daří. Starty ve Francii na jiném typu překážek, to by podle mě bylo velké riziko. A navíc, má majitel v Itálii, a určitě i tam bude zájem  na  Meranu…“ Pro vzdálenější budoucnost by ovšem viděl žokej Váňa pro Alpha Two možnost přechodu do Pardubic. „Může se to stát, v okamžiku, kdy není kůň  dost rychlý pro Merano, jsou Pardubice logickou cestou. Ale s ním k tomu máme zatím ještě daleko,“ je si jistý Váňa.
K dobré náladě výpravy, cestující zpod Alp pod známý vrch Vladař, přispěl nakonec i Budapest. Ten po zákroku na klinice domů přijel se zastehovanou nohou, ale je mimo další nebezpečí a dá se s ním opět počítat. „Asi to bude znovu kůň spíš do Merana, v Pardubicích jsme to zkusili a nebylo to ono,“ míní vítězný jezdec Gran Premia a dodává, že blízkou cestu do východních Čech před sebou naopak může mít Imprezer, který pro zranění do Gran Premia tentokrát nemohl.
Letošní Velkou však samozřejmě nestihne, pro tu jsou karty rozdány a realizační týmy do ní počítají poslední dny. „Na nějakou nervozitu ale ještě není čas,“  konstatuje Josef Váňa. „Máme před sebou teď dostihy v Lysé a další Merano,  teprve potom se budeme soustředit na Pardubice, prozatím pracujeme jako obvykle.“ Obvyklou  práci však nepochybně osladil pocit dalšího velkého vítězství prakticky třímilionové vítězné dotace z jihu…