Pár dní před Velkou pardubickou je žokej Josef Bartoš výborně naladěný a není se čemu divit. Čtyři vítězství včetně meranského krosu v rámci Crystal Cupu a jako bonus třetí místo v Gran Premiu – to je jeho bilance za poslední dva víkendy. Jezdecká forma mu tedy před Velkou rozhodně nechybí. Na start nedělního vrcholu naší překážkové sezony tentokrát povede devítiletou klisnu Zulejku. Budou přitom nosit vítěznou sedmnáctku, tedy stejné číslo, které mu ve Velké přineslo štěstí v roce 2006 při jeho prvním vítězství v sedle Decent Fellow …

Jak se cítíte pár dní před Velkou? Před několika týdny jste bojoval se zlomenou čelistí, ale podle aktuálních výsledků se zdá, že jste se zregeneroval bleskově a jezdíte teď ve výborné pohodě…
Od zranění je to už šest týdnů, teď jsem byl na kontrole a čelist je srostlá - čili toto zranění mě již vůbec nelimituje. Teď jsem jezdil Gran Premio v Meranu, vyhrál jsem tam velký kros na šest kilometrů, o tomto víkendu jsem vyhrál také dva dostihy. S formou to tedy vypadá dobře, takže jsem v pohodě a na Velkou se těším.

Meranské velké dostihy okořenily Vaše atraktivní jezdecké souboje s J. Váňou mladším. Máte v nich aktuální bilanci 2:1, blýsknul jste se pohledným vítězstvím v náročném krosu Crystal Cupu, v Gran Premiu z toho bylo třetí místo – udělal byste tam zpětně něco jinak?
Když jezdím proti Pepčovi, je tam určitě větší rivalita než proti ostatním jezdcům. Jakmile se vidíme vedle sebe ve finiši, zmobilizujeme všechny síly a snažíme se toho druhého porazit. Gran Premio jsem šel podle předem zvolené taktiky, byl jsem tam, kde jsem chtěl být, nemyslím, že by tam byla nějaká chyba. Beru to tak, že Alpha Two byl prostě ve finiši lepším koněm.

Ve Velké budete tentokrát v sedle Zulejky – jak probíhají finální přípravy?
Příprava probíhá v pořádku, zítra si na ni jdu ještě sednout. V poslední práci, která proběhla minulý týden, se mi moc líbila. I když samozřejmě proti ní hraje to, že musela jít čtvrtou kvalifikaci, což už je dost pozdě, přestože jsem se ji tam snažil pošetřit. Přišla z dostihu se šrámy, takže se z toho týden dostávala, ale teď to vypadá, že to strávila dobře. Tak snad jí zbylo dost sil i na Velkou.

S jakým výsledkem budete spokojen vy a tým okolo Zulejky?
Myslím, že bychom byli všichni spokojeni, když budeme do pátého místa. Samozřejmě, jsou tam nějaké ty tajné sny o vítězství, ale myslím si, že v tom poli je spousta hodně dobrých soupeřů, kteří nejsou jen tak k poražení. Na druhou stranu - když jsem vyhrál Velkou v roce 2006 s Decentem, měl číslo sedmnáct. A teď mi David Svoboda a Eva Samková vylosovali taky sedmnáctku, tak to třeba je znamení, že to bude dobré.

Máte už do Velké připravenou taktiku? Nebo vyjde až ze situace v dostihu?
Především jsem rád, že by měla být pevnější půda, protože Zulejce vzhledem k její menší konstituci extrémní měkko nevyhovuje. Taktiku určitě přizpůsobím dostihu, ale nechci jet moc zezadu. Chtěl bych být okolo pátého místa. Samozřejmě, na téhle půdě to může být hodně rychlý dostih, v tom případě bych podle svých zkušeností volil spíš taktiku šetření sil na závěr. Ale to uvidíme až po Taxisu, jestli se za lesem vezme zpátky – pokud ano, tak bych si pozici budoval dřív než při rychlém průběhu.

Zmiňujete úsek po Taxisu, který se v posledních letech zdá být nejproblematičtější pasáží Velké a stejný úsek, především Popkovický skok, dělá potíže i v kvalifikacích. Je tato pasáž dostihu opravdu tak těžko zvládnutelná a proč konkrétně?
Určitě je to problematický úsek. Zaprvé, pokud jsou na Taxisu pády, potkáváme na šestce nebo při nájezdu na sedmičku prázdné koně. A naopak, když všichni skočí přes Taxis, tak dvaadvacet koní je na šestku hrozně moc, tolik koní se tam těžko vejde. První vlna před zatáčkou vždy trochu přibrzdí, skočí doprava a ti co jsou víc vzadu, jim tak trochu dopadají na záda. Takže ani být vzadu příliš nepomůže – riskujete kolizi s koněm před vámi. Šestka se skočí a musí se okamžitě zatočit, což ve velkém množství koní prakticky není možné udělat bez nějaké kolize.

Nejtěžší překážkou na případné cestě k metě nejvyšší bude ale letos opět zřejmě nepřekonatelná Orphee des Blins. Co říkáte na její sázkový kurs 1,8:1? Myslíte, že to je adekvátní, v tak těžkém překážkovém dostihu a že ji opravdu nikdo a nic nezastaví?
Myslím, že to sedí, že je desetinová favoritka. Je to maximálně kvalitní kůň, s dlouhou sérií startů bez porážky. Pokud bude sama vpředu, poradí si se skoky excelentně a neřekl bych, že může udělat chybu. K chybě by snad mohlo dojít jedině, kdyby byla v dostihu delší dobu v kontaktu s jiným koněm a neměla takový klid. To by se ale musel najít obětní beránek, který by ji na čele otravoval a do toho se nikdo nepohrne.

Jak vidíte ostatní soupeře? Celou řadu z nich znáte přímo z dostihů či ze svého působení u J. Váni…
Za Orphee je velký odstup a pak je tam dalších šest sedm vyrovnaných koní stejných kvalit. Jsou tam téměř všichni nejlepší koně z kvalifikací, nebezpeční budou jejich vítězové – Nikas, Trezor a Kasim. Od pana Váni jsou tam tři dobří koně – Zarif s Tiumenem určitě neudělají ostudu. A Soros je velmi kvalitní třídový kůň, který když si poradí s kurzem, tak si myslím, že bude hodně rychlý v závěru. U něj bude hodně záležet na průběhu dostihu – když neudělá moc chyb, bude v závěru nebezpečný. No a pak už jsem tam snad na řadě já… Samozřejmě, koně od Holčáků bývají na tenhle víkend také hodně dobře připraveni, a je tam Klaus, velmi zkušený kůň, kterému já osobně hodně moc věřím. Seděl jsem na něm v první kvalifikaci a myslím si, že je to moc dobrý kůň.

V jednom z rozhovorů jste zmínil, že je otázka, zda je Orphee skutečně tak moc dobrá, nebo zda jí spíš chybí kvalitnější soupeři …
Řekl bych, že ta širší špička krosových koní tak před pěti lety byla o trošičku lepší, než soupeři které má dnes Orphee. Koně jako Amant Gris, Decent či Sixteen a Tiumen ve své vrcholné formě. Dnes za Orphee chybí výrazná individualita, která by vyčnívala, a dokázala vyhrát více dostihů za sebou či dostihy v zahraničí. Tak trochu se teď čeká na novou generaci. V současnosti je z mého pohledu za Orphee největší individualitou Trezor, který ale měl ve Velké vždy problém s měkkou půdou. Na měkku si není tak jistý, hůř skáče. Ale právě na tvrdé půdě, která letos zřejmě bude, umí nejlépe. To je pro mě ta individualita, která vyčnívá nad ostatními, ale potřebuje tvrdou půdu. Ondřej Velek v jeho sedle je mladý talent, který dostal životní šanci – tak uvidíme, jak se toho ujme.

Nedělní pardubické odpoledne ovšem bude pouze Velká. Vy sám budete kromě Stříbrné trofeje na startu všech, tedy šesti, rámcových dostihů. Jak vidíte své šance v nich?
Nejezdím vyloženě favority, ale mám tam celý den koně, kteří by měli pomýšlet na umístění. Hodně si věřím v Křišťálovém poháru s Barateem, kterému letos dávám důvěru po celý rok a výsledky má perfektní. Z těch ostatních mám myslím hodně velké šance s Kyshantym a Templářem v Ceně Vltavy a Ceně Labe. Celkově tam mám zajímavé koně, takže se na ten den těším.