Pět otázek pro…(Ingrid Janáčkovou-Koplíkovou)

Ingrid Koplíková patří dlouhodobě mezi naše nejúspěšnější dostihové jezdkyně. Po sňatku na s Václavem Janáčkem na začátku července načas zmizela dostihovému publiku do Španělska, kde se svým manželem a dcerou Viktorií v současné době žije. Po dvou triumfech na Pyrenejském poloostrově přidala v pondělí 17. září do své sbírky i vítězství ve Francii…

Ve Francii jste vyhrála poprvé, jaký to byl pocit, zaznamenat triumf v jedné z evropských dostihových velmocí?
Pocit to byl samozřejmě skvělý, protože vyhrát ve Francii se jen tak nepovede. Jezdila jsem favoritku od trenéra Arizkorrety a měly jsme dobrý dostih. Velkým zážitkem pro mě bylo, když mi po dostihu přišel pogratulovat Christophe Soumillon, který na mítinku jezdil.

Dva dny jste strávila s manželem v Paříži. Co vše jste stačili společně navštívit? A co bylo nejsilnějším zážitkem?
Jelikož dostat se někam s Vaškem není úplně jednoduché, udělali jsme si vlastně takový posvatební výlet. Nejsilnějším zážitkem byla určitě návštěva Eiffelovky. Několikrát už jsem předtím v Paříži byla, ale Eiffelovku jsem nikdy nestihla, až teď. Samozřejmě jsme se byli podívat i na dráze v Longchamp, která je nedaleko a opravdu stojí zato.

Jak bylo zmíněno žijete nyní se svou rodinou ve Španělsku. Na nějakou dobu jste se ale teď vrátila domů, do Čech - proč?A jak jste v zahraničí spokojená?
Byla jsem na měsíc doma, hlavně kvůli Viktorce. Musely jsme spolu oběhat doktory. Jinak v úterý už se vracím zase zpátky do Španělska, jezdit dostihy. Ze začátku to bylo pro mě ve Španělsku těžké, ale zvykla jsem si. Máme s Vaškem dobrou práci, vlastní bydlení… Ráno odjezdím 4 až 5 lotů a jdu domů. Viktorku hlídá babička Maruška, která s námi ve Španělsku žije. Je ale pravda, že teď po měsíci doma, se mi zpátky moc nechce.

Jak se ve Španělsku líbí Viktorce a rozumí už  svým španělským kamarádům?
Rozumí, ale zatím plynule nemluví, musí se ještě hodně učit. Až to bude možné, půjde do anglické školky. Angličtina se hodí, zvlášť když nevíme, kam nás vítr zavane. Nejvíc se jí stýská po dědovi. Každý den ho chce vidět a mluvit s ním alespoň přes Skype. Je na něj hodně fixovaná, protože s ní rád dělá různé vylomeniny. Teď jí k narozeninám koupil poníka. A Viktorku baví ježdění tak moc, že se bojím, aby nechtěla dělat koně profesionálně. To bych nebyla úplně nadšená. Ale moji rodiče mi mé povolání také dovolit nechtěli, a jak to dopadlo, že…?

Ve Španělsku jste zatím očividně spokojení. Neláká vás ale i třeba vzdálenější cizina?
Je pravda, že jsme přemýšleli, kam na zimu, ale zatím to necháváme otevřené. Uvažovali jsme o Americe, ale možná pojedeme s koňmi trenéra Arizkorrety do Francie nebo do Dubaje. Kdyby vyšla Dubaj, bylo by to super. Hlavně kvůli Vaškovi, který by tam mohl zkusit jezdit. Do Čech se zatím vrátit nechceme, ale za čas, kdo ví….