Josef Váňa mladší letos zaznamenal triumf v meranském Gran Premiu, zvítězil v českém překážkovém šampionátu, ale i ve světle těchto úspěchů ho nepochybně potěšil také zásah na francouzském území, jež se pro nejúspěšnější českou centrálu na skocích jevilo jako nedobytná pevnost.  Úspěch Fafintadenienta ovšem vystřídalo zklamání po Tahiniho pádu, po kterém musel Váňa na vyšetření do místní nemocnice.  Naštěstí bez žádných zlověstných zpráv…

„Rentgen neukázal žádnou zlomeninu, to je určitě dobře,“ hlásí  úřadující český  šampion na skocích. „Po tom pádu z Tahiniho mě kopl další kůň a hlavně tím ramenem doteď prakticky nepohnu, ale  doufám, že se to nějak rozhýbe,“ komentoval krátce po příjezdu z Francie.  Pokud se dá „dohromady“, měl by jej čekat víkendový Milán, a v příštím týdnu pak opět s jeho domovskou stájí také oblíbené Grossetto.
Pokud ale jde o Fafintadenienta, jeho plány míří momentálně výš. „To vítězství ve Štrasburku nebylo nijak složité,“ pochvaluje si Váňa. „Místní favorit padl hned v prvním kole, a pak jsme si vlastně udělali dostih, jaký jsme potřebovali, a nebylo tam žádné velké nebezpečí. Je ale pravda, že konkurence tam nebyla tak silná, jak to asi bývá jinde ve Francii, takže uvidíme, jak se srovnáme s běháním, které bude třeba někde blíž Paříži,“ říká Váňa s vědomím, kde leží francouzská překážková síla.
Příští plány s včerejším štrasburským vítězem ale nepochybně nemohou Francii ignorovat. „V Paříži se má běhat snad do poloviny prosince, pokusíme se tam najít dostih, který by mu seděl váhou i kategorií, a v tom případě by letos ještě mohl startovat. Kdyby se ale nic nenašlo, asi už by pro tuto chvíli zaparkoval na zimní přestávku a  pokusili bychom se najít něco vhodného v příštím roce,“ dodává Josef Váňa. „Určitě bychom ale rádi, aby se do Francie vrátil…“