Trojnásobný vítěz Velké pardubické z posledních tří let Jan Faltejsek prožil další francouzskou zimu, a v tamním pořadí překážkových žokejů je momentálně pětadvacátý se sedmi vítěznými zásahy. Lví podíl na jeho progresu měl  mítink ve Wissembourghu, kde se Faltejsek mimo jiné znovu setkal s bílými barvami stáje Pegas, a s Monsieur Bachirem si připsal také jedno z vítězství svého hattricku. V pátek se představí Faltejsek poprvé také českému publiku, bude totiž hostovat na mítinku v Pardubicích, a to v žlutomodrých barvách stáje BORS Břeclav.

„Zavolal mi trenér Jiří Kousek s tím, že zřejmě na tyhle dostihy nebude mít dostatečnou fyzičku,“ vysvětluje Faltejsek svůj návrat do dresu, v kterém startoval často i před svým odchodem do Anglie a Francie. Do Česka se přijede podívat jen na skok, jeho zaměstnání u francouzského trenéra Macaira totiž dlouhé absence příliš neumožňuje. „V neděli toho sice asi nebudeme mít tolik ke startům, ale dlouhé absence si moc nemůžu dovolit,“ vysvětluje Jan Faltejsek, který se na první letošní starty těší, ale další případné opakování českých exkurzí nyní neřeší. „Hlavně, abychom byli po pátku všichni zdraví a v pořádku, a pak přijde čas, kdy se budeme moci bavit, co a jak třeba bude dál…“
Hlavním působištěm českého žokeje je však nadále Francie, byť prosadit se v Macairově stáji pro něj nadále je složité. „Pořád je tu dost žokejů, kteří se snaží prosadit, už  to někdy ani tak nesleduju, jeden odejde, přijdou další dva, ta konkurence je pořád veliká. A navíc pro nás jezdí někdy i kluci, kteří tu ani nepracují,“ vysvětluje Faltejsek. „Ale co, musím to udělat jako ti naši hokejisti, soustředit se na sebe a dělat to, co umím, abych se co nejlíp prosazoval. Teď minulý týden se docela dařilo, snad  to bude pokračovat i v dalších týdnech…“ říká Faltejsek, který  po odchodu zimy může ve Francii přece jen dostávat větší šance.
Ty ve Wissembourgu popadl za pačesy důkladně, vyhrál i na francouzských koních, i na českém. „Byl jsem moc rád, když mi Michal Lisek zavolal, Kamelie je moc dobré zvíře, na které si pokaždé  rád sednu, a Monsieur Bachira jsem sice minule jezdit nemohl, protože jsem byl v trestu, ale věděl jsem že je taky hodně dobrý.  A oba určitě splnili představy i ve Francii.“ Faltejsek by se vůbec nezlobil, kdyby podobných šancí z  Česka  dostával na francouzských drahách více,  na druhé straně si ale uvědomuje úskalí takového cestování. „Wissembourg je podstatně jednodušší než většina jiných drah,  kam je to z Česka mnohdy podstatně dál,  pro české účastníky  je to pak samozřejmě složitější.“ Uvažuje žokej o případných českých výpadech na závodiště, která ve Francii také obvykle soustřeďují kvalitnější koňskou konkurenci…