Již v sobotu bude na mostecké dráze odběhnuto jubilejní 70. Oaks, někdy také přezdívané "dámské derby". Utkají se v něm prozatím nejúspěšnější zástupkyně tříletého ročníku a jelikož o favoritkách toho jistě bude řečeno a napsáno mnoho, představíme vám zajímavé klisny „druhého sledu“, a to pohledem dam, které je ošetřují, trénují či jezdí. Čistě dámskou jízdu startujeme s klisnou, která jako jediná z účastnic přicestuje na sever Čech z pražské Velké Chuchle: Nineteen.

„V boxe je hodná, bezproblémová, ale nesmí se jí dělat nic víc, než je nutné. Například protrhat hřívu si v žádném případě nenechá a veterináře nemá v lásce vůbec,“ představuje s lehkým pousmáním svou svěřenkyni trenérka Barbora Schillová, která je zároveň uznávanou veterinární lékařkou. „Povahu má typicky kobylí, umí být vzteklá i naprosto přívětivá. Vyjít se s ní dá, ale jenom po dobrém,“ vykresluje svůj bílý „klenot“ Schillová, pro níž je Nineteen druhou svěřenkyní (po hnědce Victory Bond a roku 2013), kterou vyšle do boje o „dámskou modrou stuhu“.

Sympatická bělka reprezentující stáj Martina Horáka zahájila svou dostihovou kariéru na začátku června loňského roku devátým místem ve trojkovém rovinovém testu na 1000 metrů. Ze sobotních soupeřek zde potkala Cassii, která finišovala čtvrtá necelé tři délky za vítěznou Akcelerancí, a Yaru, jíž porazila rozdílem 4 ¾ délky. Avšak dále jako dvouletá, kvůli zranění, nestartovala a další start mohla trenérka Schillová Nineteen naordinovat až na první dubnovou neděli letošního roku. Do sedla angažovala z ciziny se navrátivšího žokeje Jiřího Palíka a „chemie“ zafungovala. Nineteen, která odskakovala do dostihu v lukrativním kurzu 10:1, dotírala na vedoucího Fabrisca až do poslední chvíle, aby nakonec skončila poražena rozdílem hlavy. Třetí za touto dvojicí dokončila Amga River, jež pak během jara dosáhla dvou jedničkových vítězství.

Také třetí životní start Nineteen se odehrál na „domácí půdě“ ve Velké Chuchli. Do sedla nyní již sázkaři bedlivě sledované zástupkyně fialovo-bílých barev se vyhoupla Jiřina Andrésová. Po kolizi v průběhu dostihu přišel v rovině typický klisnin závěr, jímž dotáhla nejlepší (Iwnianku a Lad Ina) na rozdíl jedné délky a získala bronzovou příčku. O dva týdny později, opět na dráze centrálního českého závodiště, si Nineteen zase o „stupínek“ polepšila, když finišovala ¾ délky za vítěznou Kalanisiou. Po pražských startech se realizační tým rozhodl pro „křest ohněm“ na specifickém ovále v Mostě. I zde se Nineteen, podruhé pod vedením Petra Foreta, dokázala prosadit mezi nejúspěšnější trojici, byť ji od vítězné Ines dělilo sedm a půl délky. Prozatím posledním startem klisny, která po celé jaro předváděla stabilní výkony, byla logicky Cena Wago (někdejší Cena Hřebčína Napajedla) v rámci českého derby-dne a ani zde klisna své příznivce a realizační tým nezklamala, když po boji získala třetí honorář za Amgou River a Rajči Šimon.

A s jakými ambicemi nastoupí odchovankyně svého majitele Martina Horáka do nejdelší klasiky pro klisny? „Mostecká dráha není úplně přesně to, co by preferovala, spíš by jí vyhovovala delší rovina, kde by mohla uplatnit svůj táhlý finiš. Až takový problém ale v profilu dráhy nevidím,“ hodnotí šance trenérka, která v práci bělku již několik měsíců svěřuje žákovské jezdkyni Markétě Tesařové. „Jaký bychom si přáli dostih? Poctivý, aby mohla Nineteen v klidu cválat na pozici. Hlavní bude nemotat se v tlačenici, to by se jí asi nelíbilo. Distance 2400 metrů je pro nás ideální, co se týče pokladu, vyhovovalo by nám měkčeji, ale pokud nebude, také to není zásadní problém,“ konstatuje Schillová, která si na sobotní dostih zdravě věří. „Troufám si tvrdit, že po posledním startu šla s formou ještě nahoru, dva dny po něm už ani nevěděla, že něco běžela. Vypadá zatím nejlépe, co letos vypadala. Samozřejmě budeme spokojení s umístěním do sedmého placeného místa, ale nezastírám, že míříme výš.“

Foto: Šárka Votavová