Žokej Václav Janáček se dočkal.  Letošní prázdniny  přinesly španělskému dostihovému provozu opožděné zahájení sezóny, a jemu osobně pak „sedmistovku“, tedy další milník  v počtu žokejských vítězství. Janáček je po Filipu Minaříkovi a Jiřím Palíkovi teprve třetím Čechem, který se na podobný  počet dostal, a pokud by ve svém tempu nepolevil, může v nedaleké budoucnosti vyhlížet i tisícovku, Jenže právě letošní rok  pro  něj díky španělskému výpadku znamenat ve vítězném tempu určité pozastavení…

„Ta sezóna bez dostihů ve Španělsku byla taková divná,“ opakuje Janáček to, co  už v rámci letošního roku  říkal několikrát.  Protože pracuje pro nejúspěšnějšího španělského trenéra, Guillerma Arizcorretu, je evidentní, že právě se španělským turfem je jeho přísun vítězství nejvíce spjatý. „Ve španělsku došlo k dohodě o dostizích v San Sebastianu a na provinciích, takže kdo ví, jak bude sezóna dál vypadat a jak bude dlouhá. V Madridu se zatím pořád jedná, ale tam je ta dohoda pořád nejistá,“ dodává na adresu  největšího  a nejdůležitějšího španělského závodiště v La Zarzuele.

V tuhle chvíli je pro mě nejdůležitější odjezdit ve Španělsku co nejvíc, proto  plánuju i mítinky, na které  bych jinak asi nejel. Jestli ale chci obhájit titul, je třeba toho tady objet  co  nejvíc,“ myslí si Václav Janáček.  A o tom, že další obhajoba španělského titulu je v jeho prioritách  velmi vysoko, nemůže být pochyb,

Jako čerstvý „sedmistovkař“ si Janáček samozřejmě  váží úspěchu, připomíná ale, že v letošních podmínkách se nové „čárky“ nerodily lehce. „Zvlášť ty poslední do sedmi set. Dlouho jsem čekal na další vítězství, úplně se tak nedařilo.   Potřebovali bychom, aby se španělský provoz dal nějak  pořádně dohromady,  jinak se dá těžko předpokládat, jak se  bude dál dařit….“ Říká. Naplnění přání jeho i všech španělských turfmanů mají však v rukou  především ti, kdo jednají  o příštím osudu La Zarzuely…