Blýskání na lepší časy v podání Václava Janáčka proběhlo i v rámci horkého nedělního odpoledne v pražské Chuchli.  S jeho asistencí se trenéru Wroblewskému povedlo dosáhnout dalšího velkého českého vítězství  a Janáček rozhodně nemusel litovat, že mu nakonec nevyšlo původně dohodnuté angažmá v polské obdobě stejného dostihu. Právě díky tomu nakonec totiž mohl do Prahy přijet,  a zaznamenat první velký český úspěch po dlouhé době.   A jak sám připouští,   jde o vítězství  značně emotivní…

„Určitě to bylo pro mě moc cenné. Vyhrát si klasický dostih u nás doma, to je prostě něco jiného, než když uspěju jinde. Pro mě hodně emotivní záležitost, to bylo určitě v neděli vidět. Ale nemohl jsem si pomoct, prostě tam ty emoce byly.  Letos se mi nestávalo často, že bych v Česku  měl k ježdění favorita ve velkém dostihu. Přijel jsem na Mikeshe, ale s tím nám to tehdy úplně nevyšlo, tentokrát to ale vše klaplo báječně,“ libuje si Václav Janáček.

Majitel letošní  sedmistovky z hlediska počtu vyhraných dostihů se Janáček dočkal další letošní oslavy při angažmá od Grega Wroblewského, trenéra, kterého při letošních klasikách zatím provázela spíše smůla. Janáčkových služeb v minulosti  nijak  zvlášť nevyužíval, spolupráce se Sanokem se ale podle žokeje nenarodila až minulý týden. „Už když jsem Sanoka viděl v Mostu, říkal jsem si, že to může být zajímavý kůň. A taky se tak nakonec ukázal.   Byl jsem v kontaktu v průběhu sezóny, ale jízdu v St Leger jsem nakonec mohl potvrdit až na poslední chvíli, když jsem neměl  zajímavou šanci ve Varšavě. Teď po dostihu  jsem samozřejmě rád,  že to dopadlo právě takhle,“ pochvaluje si Václav Janáček.

A co v jeho prospěch rozhodlo poslední letošní klasický dostih na českých drahách?  !Samozřejmě, především Sanok.  Je to moc dobrý kůň. Navíc nám pomohlo, že jsme měli ideální průběh, a kůň byl výborně nachystaný,“ vypočítává Václav Janáček. „Moc práce jsme měli s Amgou River, té se dostih povedl a odvedla skvělou práci.  Touch of Genius zůstal za očekáváním, a my jsme toho dokázali využít,“ pochvaluje si aktuální španělský šampion. 

A propos Španělsko. I v letošní sezóně zůstává Janáčkovou  základnou, a v současné době také místem, kde jezdí nejvíce dostihů. Dlouhý rozjezd sezóny a její nejistý osud i nadále mu ale radost nedělá… „Příští týden mají být první přihlášky na Madrid, ale uvidíme, jak to nakonec skončí.   Té nejistoty ve Španělsku bylo hodně, teď se sice zdá, že běhat se bude, ale nikdo neví, jak moc a  za kolik peněz.  A to je samozřejmě špatné pro výhled do budoucna. Může klesnout počet i kvalita koní, a to by bylo hodně špatné,“ uvažuje Václav Janáček nad scénářem, v jehož  nenaplnění doufá celé dostihové Španělsko.

Do Česka by se Janáček měl vrátit při příležitosti evropského žokejského poháru, na který se velmi těší. „To budou asi jiné dostihy, než je v Česku zvykem. Zdá se, že se sejde velká kvalita koní, a  to by znamenalo  vyrovnané dostihy, něco mimo obvyklé české poměry. Na takové dostihy se člověk vždycky těší , doufejme, že se všechno povede jak má,“ říká Janáček