Václav Janáček má za sebou další „cestovatelský“ týden své jezdecké kariéry. Ve  čtvrtek se představil při Českém derby v Praze, v pátek se přesunul do San Sebastiánu a v neděli  triumfoval v největším španělském dostihu na madridském hipodromu v sedle Madrileňa.  To vše s nepříjemným pohmožděním nohy, které si jako suvenýr odvezl z centrálního českého závodiště.  Není tedy divu, že Prahu tentokrát opouštěl se smíšenými pocity… 

„Do Prahy jsem se na derby hodně těšil,  letos to s termíny vyšlo moc dobře, ve Španělsku žádné dostihy nebyly, a já si v Česku mohl užít několik dní. Ale celé to odpoledne  nakonec nevyšlo tak, jak jsem si představoval, a  když jsem spěchal na letadlo, byl jsem z něj spíš naštvaný….“ 

Přitom ovšem Janáček stihl s podceňovaným Arifem vyhrát mílařský test,  v Českém derby se ale neprosadil. „Arif je moc dobrý kůň, i když jsem tam měl problém s bičem, povedlo se mi ho dostat do čela tak, jak bylo třeba.  To zranění od pokopání na noze sice později oteklo,  ale odpoledne mě ještě tak nelimitovalo, ani při derby, i když to nám nevyšlo. Přitom jsem určitě seděl na dobře nachystaném koni,  měli jsme i docela dobrou pozici, jenže někde po čtrnáctce  se někteří kluci tak nějak zbláznili , zrychlili a my tak schytali nějaké strkance.  Johnny Whistle je bohužel nezkušený kůň, takové  věci zatím asi nepoznal a nevěděl, jak reagovat. Docela ho opustila chuť v dostihu bojovat, pokoušel se jít od koní a dostih pro něj  vlastně skončil…“ konstatuje Václav Janáček. „Nebyl to vůbec hezký dostih, ale derby nakonec aspoň ovládli dva nejlepší koně. Bayuržan si vítězství  zaslouží, je vidět, že na sobě pořád pracuje a určitě je dobře, že mu pan Šavujev dal tuto šanci,“ dodává Janáček na konto dostihu, z nějž si místo modré stuhy přivezl jen modřiny. 

„V pátek v San Sebastiánu už mi noha otekla, a navíc jsem tam do ní dostal další ránu, takže jsem byl rád, že se mi povedlo ty dostihy odjezdit,“ konstatuje český žokej, který musel spojení na sever Španělska „chytat“ krátce po skončení Českého derby.

V neděli jej ovšem čekal největší dostih madridské sezóny… „A ještě v sobotu jsem vůbec netušil, jestli budu schopný v něm jezdit. Oteklá noha bolela a já netušil , jestli se vůbec dám do neděle tak dohromady, abych mohl jezdit…“ Jenže nakonec se mu povedlo dát dohromady  natolik, že nejenom nastoupil, ale i vyhrál. „Velká cena je ve španělsku považovaná za největší dostih vůbec,  vyhrát ji, to je docela úspěch,“ konstatuje trojnásobný španělský šampion. „Jaro v Madridu tím dostihem vyvrcholilo, a my v ní potvrdili formu, kterou koně v maštali mají.  Měli jsme teď v poslední době několikrát smůlu, teď se to ale celé povedlo jak mělo a kůň ukázal tu třídu, kterou má.“

Madrileňo, kterého v dostihu Janáček vedl,  je podle něj nejlepší kůň, kterého momentálně má trenér Arizkorreta  k dispozici. „Loni jsme s ním zkoušeili nějaké listed dostihy ve Francii, letos se zatím soustředil na tenhle dostih. Pár minulých startů jsme měli smůlu, ale teď šlo všechno tak, jak mělo.“ Janáček  využil spolupráce s vodičem i i znalosti madriských reálií a v rozhodující fázi  prakticky neměl rovnocenného soupeře.  „Vážně to nebylo nijak složité,“ připouští., „“Rozhodl jsem se nastoupil po bariéře, kde se nám otevřelo místo, a vyšlo to perfektně. Navíc  i  ostatní naši koně skončili vysoko, takže se i potvrdila  forma naší stáje,“ pochvaloval si Janáček, který tedy vyhrál i se zraněním. 

Do střední Evropy by se v dohledné době rád vrátil hned dvakrát – na Slovenské derby a na karlovarské Oaks – samozřejmě za předpokladu, že o jeho služby bude zájem.