Línek si pohár užil. Jak by ne, vyhrál hlavní dostih...

Rakouský turf hyne na úbytě.  To  je zpráva, kterou vývoj posledních let u našich jižních sousedů potvrzoval skličujícími údaji  poměrně trvale, Proto jsme si možná zvykli v souvislosti s rakouskými koňmi pohrdavě mávnout rukou, když se přetřásala jejich konkurenceschopnost. Jenže na pražském Poháru žokejů pro pohrdání nebylo místo.  Nejbohatší mezigenerační  dostih české rovinové sezóny totiž  Rakušané stylově ukořistili. 

Pretorian se ukázal být nad síly všech českých favoritů a nakonec měl nejvíc práce nikoli s nimi, ale s podceňovaným Arifem, v jehož sedle nabídl divákům další důkaz svého mistrovství zkušený Gérald Mossé. Ani  francouzský žokej světové třídy ale nemohl mít recept na rakouského hosta, v jehož sedle Jaroslav Línek hravě umlčel hlasy těch kdo tvrdili, že není tím pravým jezdcem na pražskou dráhu.

„Možná se mu tady tolik nevěřilo, ale já dost dobře věděl, na čem sedím. V Budapešti si už poradil s vítězkou z Turf Gala Efily a právě ten start mě přesvědčil, že na takovou konkurenci může mít,“ liboval si Línek. „Říkal jsem si, že když se mi ho v prvních fázích dostihu povede schovat a budeme si držet slušnou pozici, mohlo  by to nakonec být dobré.  No a taky se to tak povedlo,“ liboval si zkušený žokej. 

S poměrně utajenou rakouskou stájí, kterou čeští diváci znali dosud jen z doslechu, spolupracuje  podle vlastních slov velmi rád. Není divu, i přes trampoty rakouského  turfu  totiž v Ebreichsdorfu evidentně u trenérky Živy Prunkové nadále umí nachystat koně, byť se s nimi nemohou pochlubit na domácí dráze. „Starají se tam o ně skvěle,“ ujišťuje Línek. „Koně mají všechno co potřebují a oni je mají skoro jako vlastní děti.   Člověk je moc rád, když může vyhrát takhle velký dostih pro takovou stáj.“

Nad samotným pražským Jockey Cupem nešetřil mnohonásobný slovenský šampion  slovy  chvály, jako ostatně i řada jeho  ještě slovutnějších kolegů. „Určitě je to výborná akce, a já považuju za čest, že jsem se na ni zase dostal.  Je to samozřejmě veliká čest, reprezentovat svou zemi, a navíc se dostat do soubojů s takovými špičkami, jako je třeba Gérald Mossé,Jimmy Quinn,  anebo i Václav Janáček…“ složil pražským pořadatelům poklonu  vítězný žokej hlavního dostihu Poháru žokejů.