Triumfem u nás dosud prakticky neznámého svěřence Václava Luky Donuts Reyor v handicapu tiercé v Chantilly pokračovala letošní úspěšná sezóna bošovického tréninkového střediska na zahraničních drahách. Úspěch, doprovázený více než šesti sty tisíci korun, samozřejmě  samotného trenéra potěšil. O to více, že přišel v dostihu, jehož úrovně si považují i samotní Francouzi.

„Je to tak,  i francouzští trenéři hodnotí sezónu o podle toho, jestli se jim povede vyhrát nějaký dostih tiercé, to jsou dostihy, které tam hodně sledují a mají je v úctě,“ ujišťuje Luka. „Navíc na vítězství je to možná ještě o dost složitější kategorie, než se prosadit třeba  na úrovni listed. Proti sobě nastupuje osmnáct prakticky vyrovnaných koní, nmezi kterými rozhodují maličkosti…“
Pro právě s Donuts Reyor Luka do tohoto testu nastoupil přesto, že jeho svěřenec v době francouzského tréninku na takto vysokou úroveň v podstatě nezaútočil?  „musím přiznat, že jsem toho koně sledoval už předtím, než jsme ho koupili, a  pořizovali jsme ho s výhledem právě na tento dostih v Chantilly. Tím vítězstvím tedy vlastně z našeho pohledu splnil svou misi,“ konstatuje trenér.

Zároveň ale upozorňuje, že tak jednoduché, jak se to z prvního podání zdá, to s podobných vítězstvím rozhodně není. „ Když míříte za výhrou v tiercé, v první řadě musíte mít vhodného koně. Jenže i pokud ho máte, potřebujete mít taky spoustu štěstí, a pak je to věc třeba pěti až osmi pokusů, než se povede takový dostih vyhrát.  U nás to možná působí až neuvěřitelně, ale tady prostě stačí udělat jednu chybičku, a jste  v cíli sice dvě délky za vítězem, ale obvykle pak skončíte třeba osmí…“

Jenže Donuts Reyor skončil první, a to je úspěch, který mu nikdo neodpáře.  „Nám tentokrát sedlo v závěru prakticky všechno. On je to na takový dostih skvělý kůň, to se v Chantilly ukázalo. Neměl nejšťastnější průběh, ale nezabalil to, zabojoval, a to se v takovém dostihu obzvlášť počítá.  A porazil nějaké koně,  ten, co byl druhý, má na kontě i grupové umístění,“ libuje si Václav Luka.

Do úspěšné mozaiky zapadl i žokej Hardouin, který předtím s bošovickou centrálou příliš nespolupracoval. Sázka na něj se ale ukázala jako dobré řešení. „Angažovali jsme ho kvůli váze,“ připouští Luka. „Třiapadesát kilo ani ve Francii zdaleka každý neodjezdí, a asi bychom nevyhráli o krk,  kdyby kůň převažoval třeba jenom půl kila. Žokej  navíc už koně znal z minulého startu a v obou si vedl moc dobře, na úspěchu určitě má svůj velký podíl.“

A příští plány koně, jehož majitelem je trenérův bratr Radek? „Po tomto vítězství už to ve Francii bude mít hodně těžké,“ ví Luka. „Určitě dostane v handicapu navíc nějaké to kilo a uvidíme, jak se s tím srovná. Na druhou stranu určitě to je typ koně, jakého se člověk nechce zbavit a já věřím, že ještě do budoucna má potenciál na to, aby podobný výsledek aspoň jednou zopakoval,“ dodává Václav Luka.