Holčák: Maskul? Mimořádný kůň, přesný jako hodinky...

Odchod dvojnásobného vítěze Velké pardubické Maskula do koňského nebe se tento týden konal poté, co mimořádný kůň prošel životem dostihového koně i kariérou „aktivního důchodce“ téměř ukázkově.  V rámci českého turfu byl nepochybně velkou osobností a jako na takovou na něj také vzpomíná trenér Radek Holčák, v jehož přípravě se kůň zapsal poprvé do galerie nesmrtelných vítězů nejnáročnějšího českého dostihu…


„Maskul? Na něj u nás ve stáji určitě vzpomínáme moc rádi. Vážně to byl mimořádný kůň,“ vzpomíná Radek Holčák. „Patřil k těm koním, kteří si do ničeho nedají moc mluvit, veliká osobnost, s kterou se v tréninku nedalo moc pohnout, když se mu nechtělo.  A už vůbec se s ním nedalo spekulovat ze sedla, když na něm jezdec chtěl něco vymýšlet,  obvykle to vůbec nedopadlo dobře,“  připomíná  trenér, pod jehož vedením se příslušník rovinové elity proměnil  v mimořádného skokana.


„Byl určitě specifický, v průběhu sezóny byl přesný jako hodinky. Tu první půlku roku se mu moc nechtělo, a nebylo síly, která by ho přesvědčila, ale jak se blížil podzim, začínal mít zájem, a kolem Velké už bylo znát, že je ve formě.   Vždycky se v ní dokázal nějak prosadit, i když to bylo pod různými jezdci, kdo mu vyhověl, tomu zase na oplátku vyhověl on,“  říká na konto Maskula Radek Holčák, který právě zásluhou tohoto koně získal svůj první mimořádný trenérský  úspěch na české dostihové scéně.


„Maskul  byl tvrdý kůň, v dostihu se uměl srovnat se vším, co bylo nutné.  Velkou vlastně absolvoval prvně už v roce 2001, a  jako jeden z mála koní se dokázal přizpůsobit vývoji, ke kterému v tom dostihu po roce 2000 došlo.  A ten byl hodně značný, Velká se ještě v roce 2000 běžela úplně jinak než o pár let později, málokterý kůň se s tím tehdy dokázal vyrovnat. Pro Maskula to ale  nebylo nic, co by mu dělalo problém…“


Holčák se nakonec s Maskulem rozešel po rozchodu s majitelem Karlem Zatloukalem, svého bývalého svěřence ale vídal i nadále, když se přestěhoval do přípravy u jeho otce. „Maskul měl to štěstí, že o něj bylo dobře postaráno, a to platilo vlastně i po skončení s dostihy.  Byla to taková koňská osobnost, která si podobný život určitě zasloužila,“ uzavírá Radek Holčák.