Josef Váňa mladší má za sebou z hlediska počtu vyhraných dostihů nejúspěšnější rok kariéry. A to přesto, že na českém území odjezdil pouhých 10 dostihů a v šampionátu tuzemských překážkových jezdců vyklidil své obvyklé pozice.  Z Itálie si ale  přivezl tamní jezdecký titul, a především na jihu Evropy se mu dařilo měrou vrchovatou. A je na to také pořádně pyšný…

„Samozřejmě, titul šampiona v Itálii, to je něco, co se hned tak někomu nepovede. Tahle pocta dlouho patřila Romanovi, po něm se tam prosadili Fuhrmann a Pepča Bartoš, a letos mám titul já. Je to něco, čeho si hodně vážím, stejně jako toho trenérského titulu pro tátu. Vyhrát s Italy na jejich půdě, to je výborný pocit,“ říká žokej, který dva roky v Itálii působil a velmi dobře se na jihu Evropy domluví místním jazykem, což se  pro působení na italských drahách velká výhoda…

„Samozřejmě, to, že se domluvíme, nám hodně pomáhá,  nejenom přímo v dostizích, ale i v komunikaci s italskými  majiteli. I díky tomu jsme se dostali tam, kde teď jsme. A věřím, že to bude pokračovat i v příští sezóně,“ říká čerstvý italský šampion s důvěrou, že to s italskými překážkami roku 2016 nebude tak zlé, jak se zdálo.

„V lednu se rozběhnou dostihy v Pise, pokud vím, už tam došlo k dohodě a sezóna tam nakonec proběhne tak, jak se původně očekávalo. A podle mých zpráv by měly pokračovat i překážkové dostihy v Trevisu,“ krotí Váňa některé „katastrofické“ zprávy, které signalizovaly velké problémy na obou těchto drahách. „Konec by se měl asi týkat jen Grosseta, což z našeho pohledu není až taková škoda. Jednak to byla skutečná provincie s dráhou, která neměla moc dobré parametry, a jednak to tam od nás bylo nejdál,  takže nám odpadne obtížné cestování. Pokud se některé dostihy přesunou do Pisy nebo do Milána, bude to pro nás jedině dobře,“ konstatuje Josef Váňa mladší na konto budoucnosti italských závodišť.

Ta by pro něj měla být z hlediska jezdecké budoucnosti rozhodující i  pro příští období. „Mám tam smlouvu s naším největším majitelem, a i proto bude Itálie má priorita,“ konstatuje. „pokud jde o starty v Česku, těch bude zase určitě málo. Soustředím se na Velkou pardubickou, možná ještě pár dalších velkých dostihů, ale jinak se bude naše stáj spoléhat na Honzu Kratochvíla, Patrika Boekhouta, a případně si domluvíme další jezdce.  Já už na tom nejsem tak, abych odjezdil všechno,“ dodává s tím, že kromě dlouhodobě bolavé nohy v poslední době dochází na fyzioterapii i s bolavými zády. „Svou hlavní roli v českých dostizích pro příští rok vidím spíš tom, aby naši koně byli dobře připravení, startovali tam, kde startovat mají a všechno kolem chodu stáje bylo v pořádku. Jako jezdec jsem toho odjezdil spoustu už od čtrnácti  let, a po těle to začíná být cítit, člověk si musí umět vybrat,“ soudí Josef Váňa mladší.

Před sezónou roku 2018 ovšem nevylučuje ani další výpady do Francie, kde se nadějně jevili především Dusigrosz a Stafettino. „Ti dva by se tam určitě měli vrátit, a pokud by se dal zdravotně do pořádku, možná by Francie čekala i Fafintadenienta, ale to se ještě uvidí,“ uvažuje krátce před přelomem letopočtu Váňa mladší.