Třetí z loňské Velké pardubické Delight My Fire je prvním členem tuzemské krosové elity, který už se prezentoval na dráze i v roce 2018. Její výsledek z francouzského Fontainebleau ovšem na zápis do zlaté knihy českého turfu neaspiruje, klisna, která v minulých letech udivovala mimo jiné i konzistencí svých grupových výsledků,  totiž ve Francii tentokrát žádné dotační peníze nezískala. Trenér Radim Bodlák ovšem z jejího vystoupení nijak znechucen nebyl…

„Je pravda, že to nebylo za peníze, ale určitě nejsme zklamaní,“ konstatuje. „Pro nás to byl zajímavý výlet a klisna nyní má v nohách seznamovací start, i když to nebyl určitě dostih podle jejího gusta. Nejdůležitější pro nás ale dnes je ten fakt, že je po dostihu zdravá, a tak se můžeme těšit na další starty.“

Trenér po dostihu ve Francii uznal, že francouzský start mohl  pro svou svěřenkyni vybrat na vhodnější dráze, rozhodně ale včerejšího pokusu nelituje. „Je fakt, že dráha na mě z videjí působila trochu jinak, než v realitě. Je to skutečně docela malé závodiště, typický kros, kde se koně zastavují a zase rozbíhají, spousta oblouků a točení a prakticky žádné dlouhé klidné cválání. A to není profil, který by naší klisně úplně vyhovoval,“ uvažuje Bodlák.

Pro Delight My Fire nebyl ani ideální typicky francouzský průběh dostihu. „Po startu se šlo hodně pomalu,  v konci pak za to soupeři vzali, a to bylo na naší klisnu příliš.  Naději mohla mít, kdyby se dostih odehrál v nějakém tempu,  takto to pro ní prostě nebylo.“ Větší dráha s možností cvalové akce by pro Bodlákovu svěřenkyni byla určitě výhodnější, ovšem i za tuto zkušenost je trenér rád.

„Nyní klisnu čeká dostih v Miláně, který už absolvovala loni. Tehdy tam jela bez startu, dnes už bude mít jedno běhání v nohách  a půjde na start rozběhaná., i když ne úplně tak, jak bychom si představovali,“ říká Bodlák na adresu světoběžnice, která patří mezi krosovou elitou k nejvytíženějším koním.