Jediné české vítězství při prvním dostihovém mítinku letošního kalendáře v polské Wroclawi bylo  částečně polské – postarala se o ně svěřenkyně Grega Wroblewského Džidžali v Ceně  zahájení sezóny roku 2018, když pod vedením Sertaše Ferhanova udolala polského Netta. Trenér Woblewski si tak užil  triumf na jedné ze svých oblíbených drah, jak ale říká, další kroky klisny už nepovedou z Mimoně na sever, ale na západ, příští start ji čeká ve Francii….

„Džídžali  loni nebyla úplně stoprocentní, ale přes zimu sedala dost dobře dohromady, a  konečně ve Wroclawi předvedla svou optimální výkonnost, pro mě to žádné překvapení nebylo,“ tvrdí trenér, který měl v dostihu ještě  papírově o něco šancovějšího Taranta. „Ten ale nedokončil úplně v pořádku, po dostihu trochu kulhal, takže asi ani nemohl podat lepší výkon,“  dodává Wroblewski na konto druhého svého svěřence, s kterým do wroclawského vrcholu nastoupil .  

Pokud jde o úspěšnou klisnu,  po polském úspěchu by ji rád viděl ve Francii, aby ji porovnal  s příslušnicemi slabšího pohlaví v zemi překážkovým dostihům zaslíbené. „Chci s ní zamířit do dostihu vyhrazeného pro klisny,  máme vyhlédnutý start za tři týdny a tam teprve uvidím, jak moc si s ní letos můžeme věřit,“ vysvětluje trenér, který si se svými koňmi obvykle věří.

„V Polsku jsme tentokrát mohli být dost spokojení, všichni  mí koně byli ve svých startech za peníze, a to je hodně cenné. Polští  trenéři měli své koně chystané na překážkách přímo na závodišti a ti naši vedle nich vypadali docela zelení, takovou skokanskou praxi jsme neměli. Ale jak se ukázalo,  i tak jsme si docela dokázali poradit, a to je samozřejmě moc dobrá zpráva,“  říká si Greg Wroblewski, který  si ve AWroclawi připomněl i svá vítězství v tamní Velké.

Dostihy se jim na úvod sezony moc povedly,“ uznává. „Bylo se podívat snad čtrnáct tisíc lidí,  na závodišti to žilo a to je perfektní. Ve Wroclawi dělají  pro propagaci maximum a lidi to tam zajímá, a i když nebylo dost občerstvení a stěžovali si na fronty u sázek,  celkově jsou na moc dobré cestě, a i proto tam jezdím rád, a  řekl bych, že budu i do budoucna.“ Pokud mu k ježdění přispějí i jeho svěřenci  dotačními příspěvky, Grzegorz Witold Wroblewski se jistě zlobit nebude.