Růžové barvy stáje Lokotrans se na Slovensku rozzářily ve vítězné vlně. To, co načal nezmar Ideal Approach v testu mílařů, dokonal poté zásahem v derby Mon Cheri. A vítězný týnm mohl oprávněně slavit, na bratislavské dráze se dočkal toho, co mu dlouho unikalo: Vytoužené modré stuhy, odměny, která je exkluzivně vyhražena právě vítězům dostihu jménem derby.

„Dvanáct let, po které působíme v dostizích, jsme o takové vítězství stáli. Teď se povedlo, je to úžasný pocit,“ přiznal v Bratislavě majitel vítěze Karel Jalový. Ten si při vítězství prožil triumf,  který  je vytouženým momentem každého seriózního dostihového majitele. Z jeho majitelského pohledu možná druhý podobného kalibru, jméno jeho stáje je díky Ribelinovi zapsáno také v listině vítězů Velké pardubické.

„Velká pardubická je samozřejmě mimořádný dostih, a vyhráli jsme podle pravidel,“ řekl Jalový na otázku, jak se dá porovnat vítězství na bratislavské dráze s tím, které v Pardubicích rozhodlo až rozhodnutí dostihové komise. „Samozřejmě, když si dostih  prožijete na dráze, prožijete si všechny ty vítězné emoce a je to mimořádný okamžik.  Ale Velká pardubická je zase skutečný fenomén, a pravidla v dostizích platí pro všechny, i to je pro nás tedy veliký, mimořádný moment…“ potvrdil Karel Jalový.

„Je to tak trochu symbolické, že naše první vytoužené vítězství v derby se kryje s prvním úspěchem Jara Línka v derby na jeho domovské dráze, hezky se nám to sešlo,“ dodal Karel Jalový. Angažmá Jaroslava Línka bylo samozřejmě bodem několika dotazů, směřujících „na hlavy“ vítězného týmu. „Je fakt, že Jirka Chaloupka s Mon Cherim v Praze v derby jezdil výborně,  povedlo se mu vyhnout kolizím, které ten dostih hodně poznamenaly,  jenže Jaro Línek je tady v Bratislavě  skutečně doma, a tak jsme se rozhodli tuto šanci využít, když se objevila,“ konstatoval  Jalový. Nakonec se volba vyplatila, Línek  vyhrál své vytoužené domácí derby a splnil si žokejský sen…

„Je to tak, Vyhrál jsem jedno derby v Chorvatsku, čtyři v Budapešti, ale doma v Bratislavě se to dlouho nedařilo,“ liboval si slovenský žokejský šampion, který si v minulosti vychutnal všechny ostatní slovenské  klasiky, až na tu nejdůležitější. „Do letošního derby jsem dlouho neměl koně, nevěděl jsem, jestli tu vůbec budu jezdit. Když jsem ale viděl, že Luboš Urbánek má v dostihu dva koně, zkusil jsem mu zavolat, jestli by mi jednoho nenechal, a musím jemu a panu Jalovému moc poděkovat, že mi dali příležitost jezdit toho lepšího.“

S Mon Cherim měl Línek poměrně bezproblémový průběh. Bratislavská dráha, která při svém profilu přináší v plně obeslaných dostizích řadu kolizí,  tentokrát ukázala  účastníkům derby příznivou tvář, a tak mohl Liněk konstatovat: „Měli jsme výborný průběh na pozici, jakou jsem potřeboval. V rovině  to vypadalo dobře, ale ve vítězství jsem začal věřit až když se začala blížit ta česká kobyla. Mon Cheri je tak dobrý kůň, že když ji začal cítit za zadkem, povedlo se mu ještě přidat. A to jsem najednou věděl, že to vyjde,“ líčil Línek, který si následně svůj triumf mimořádně  užil.

A to přesto, že se mu na něj nepovedlo dosáhnout s žádným s koní, které sám trénuje. Momentálně jich má v péči devatenáct, že by ale po splnění derby- snu nyní zvažoval ukončení nebo omezení jezdecké kariéry, to v podstatě vylučuje. „Víte, na Slovensku je situace s jezdci hodně nedobrá. Kdybychom na tom byli aspoň tak, jak je to v Česku, asi bych o trenérství na plný úvazek uvažoval, ale v této situaci, jaká je, to na nic takového nevypadá,“ dal se slyšet Jaroslav Línek poté, co si po svém prvním vítězství v domácím Slovenském derby vyslechl českou hymnu…