Váňa po meranském triumfu: Pepča to zajel jako Gran Premio!

 

Josef Váňa mladší ještě není trenérem na plný úvazek ani celý rok, a už slaví největší vítězství, jaké lze v Itálii s překážkovými koňmi získat. Gran Premio v Meranu je dostihem, který je nejenom vyvrcholením italského kalendáře, ale také  událostí, která láká řadu kvalitních zahraničních účastníků. Konkurence, která letos přijela především z Francie, určitě patří mezi nejkvalitnější, jaké v Meranu pamatují. O to více samozřejmě včerejší úspěch těší…

 

Josef Váňa už si vítězství v Gran Premiu v minulosti užil i jako jezdec, nyní ale prožíval naprosto odlišné pocity. „Ty pocity, které jsem zažil na tribuně, to bylo něco neskutečného. Přiznávám, že když šli do cíle, měl jsem v očích slzy. Člověk si to jako trenér prožije docela jinak. Když jste na koni, soustředíte se na jediný úkol, na té tribuně vnímáte spoustu faktorů kolem. Vidíte soupeře, vnímáte prostředí kolem, emočně to je prostě bomba,“ líčí Josef Váňa prožitky ze svého největšího trenérského vítězství.

 

„Rozhodující moment?“ vrací se ještě k průběhu dostihu, který L´Estranovou zásluhou patřil žokeji Josefu Bartošovi a jemu. „Určitě vybočení Le Costeauda. Byl to obrovský favorit a velký soupeř, a je možná otázka, jak by to bylo, kdyby v dostihu vydržel, jenže on chyboval, a my jsme nakonec vyhráli takové jsou dostihy. Další Francouzi byli ale taky perfektně nachystaní, vždyť až do cíle bojovali s námi první místo, nakonec se rozhodovalo až v posledních metrech.“

 

Ty vyzněly pro jeho svěřence a tak si mohl zapsat cenné francouzské skalpy. „Myslím, že je moc dobře, že Francouzi zjistili, že obsadit v Itálii několik dostihů automaticky neznamená, že je všechny vyhrají. Vlastně tam za ty dva dny uspěli jenom jednou, a to je určitě moc cenné,“ pochvaluje si. „Když my někdy jezdíme do Francie, nikdo nám tam nic nedopřeje zadarmo, a Francouzi si teď v Meranu vlastně vyzkoušeli podobný pocit….“

 

L´Estranovo vítězství má z velké části „na svědomí“ žokej Josef Bartoš, který byl v italských dostizích Váňovým velkým soupeřem. „Dost jsme na to letos před dostihem vzpomínali, jak jsme si  v minulosti v Gran Premiu nic nedarovali a jaké to bývaly boje.  On je to dostih, kde se nehraje na nějaká kamarádství, jedete sami na sebe a na nejlepší výsledek. Taky jsem Pepčovi v paddocku před dostihem říkal jedinou věc: Jezdi tak, jak si myslíš, jezdi to jako Gran Premio. A právě to udělal – jel dostih tak, jak se má jezdit Gran Premio, a proto jsme slavili úspěch,“ skládá trenér poklonu svému žokejovi.

 

Spokojený byl ale Váňa i s dalšími koňmi v Meranu. „Notti Magiche v Gran Premiu pod Honzou Faltejskem odvedl taky moc dobrý výkon, Faltejsek říkal, že ještě v cílové rovině cítil i šanci na vítězství. Nakonec jim chyběly dvě délky, ale Notti Magiche se zase ukázal jako velký bourák.  Trošku víc jsem čekal od Il Superstite, ale tomu víc vyhovuje tvrdší půda. Duszigrosz  měl bohužel  pád,  jinak by se asi taky ukazoval v čele, no a Big Fly skončil po chybě pádem, ale u něj jsme moc očekávat nemohli,“ konstatuje Josef Váňa mladší, jehož potěšil také čtyřletý Laldann, jenže se po delší době dal výborně dohromady.

 

Na nějaké bujaré oslavy nyní ale jeho tým nemyslí. „Kdepak, jedeme dál, sezóna pokračuje, v Meranu jsou zase další dostihy, a za týden jsou tu Pardubice,“ upozorňuje trenér, který do Velké koně nechystá, jinak bude ale i v Pardubicích v permanenci. „Máme tam pár koní, kteří budou běhat v sobotu,“ dodává s výhledem na příští dostihové dění.