Přesun italského překážkového dění do podzimního azylu v Trevisu se nijak nepodepsalo na úspěšné bilanci trenéra Josefa Váni mladšího a žokeje Josefa Bartoše. Zásluhou Chicaga, který vyhrál prodejní dostih, si v prvním roce trenérské kariéry zapsal Josef Váňa už osmačtyřicáté vítězství, a jak sám přiznává, blíží se splnění svého odvážného předsezónního plánu. K němu potřebuje posunout vítězné konto o další dvě „čárky“.

Vítězství Chicaga v Trevisu přišlo pro český tým poměrně očekávaně, a Josef Váňa připouští, že se ostřílený veterán příliš nezapotil. „My už dnes víme, že je ve svém věku Chicago spíš vhodný na tady ty menší dostihy. Potřebuje měkčí dráhu a delší pauzu mezi starty, ale když mu dáte, co potřebuje, umí se odměnit podobným výkonem,“  libuje si Josef Váňa mladší.

„V Trevisu tentokrát vyhrál hodně lehce, měl to spíš jako takovou přípravu do dalšího startu,“ dodává Váňa. „Mám tam pro něj něco naplánováno ještě jednou asi za měsíc.“ Toho, že by se v prodejních dostizích jeho svěřenec ocitl v cizím majetku, se nijak neobává. „Máme tam celkem jistotu – přece jenom už je mu deset a velkou budoucnost nový majitel asi plánovat nemůže. I my si vždycky říkáme, jestli ten příští start už může být jeho poslední, zatím nás ale přesvědčuje o opaku a zdá se být ve formě i letos na podzim,“ říká Chicagův trenér.

Ten zásluhou svého svěřence postoupil v kariérních součtech na 48 vyhraných dostihů. To celé od Nového roku, za dobu provozování licence si tedy Váňa nemá nač stěžovat. „Já když jsem do toho šel a říkal jsem si, co bych rád dokázal, stanovil jsem si cíl na 50 vyhraných dostihů za rok. Teď tedy musíme ještě zbrojit, v Itálii je ještě pět dostihových dní. Na ta dvě vítězství bude k dispozici méně než patnáct dostihů. „Věřím, že ten počet by se povést mohl, dva dostihy snad do konce roku ještě vyhrajeme.“ Váňa dodává, že další cíl – na dotacích získat víc než půl milionů eur, se povedlo splnit už v průběhu sezóny…