Před pěti lety na tuzemských dostihových drahách zářil a vítězství přicházela jak na běžícím pásu. Pak odešel stejně jako jeho bratr Sertash do zahraničí, aby zkusil štěstí v zemi, kde s dostihovým sportem začínal. Vloni se do ČR vrátil a jako pracovní jezdec našel uplatnění v ambiciózní stáji Ingrid Janáčkové Koplíkové nejprve v Lysé nad Labem a poté i ve Francii. Beysim Ferhanov, třicetiletý žokej, vicešampion 2018, který pro letošek hlásí velký comeback…

Vaše největší úspěchy se váží k vašemu působení u rodiny Vocáskových, jak na tuto dobu s odstupem několika let, vzpomínáte?

Vzpomínám moc rád. U Vocáskových jsem byl tři roky a s mými oblíbenci Saulem a Dylankou jsem vyhrál své první listed i jedničku. Rád bych Vocáskovým i jejich majitelům touto cestou poděkoval za vše, co pro mě udělali. Dávali mi skvěle připravené koně do dostihů a moji kariéru posunuli úplně někam jinam.

Po třech letech jste šampionskou centrálu v Němčicích opustil, proč?

Už jsem nezvládal jezdit nízké váhy. Rozhodl jsem se odjet do ciziny, kde jsem dostal nabídku od trenéra Nikolaje Ivanova, u něhož jsem v patnácti letech začínal. V Řecku jsem strávil dva roky, ale táhlo mě to zpátky. V Česku jsem doma a cítím se tu mnohem líp než kdekoliv jinde.

Vracel jste se do Čech na základě konkrétní nabídky?

Ne, hned po příjezdu jsem zavolal Ingrid Janáčkové Koplíkové, jestli by nepotřebovala pracovního jezdce-ošetřovatele a tak jsem se dostal do Lysé nad Labem. Ingrid je moc dobrá trenérka a práce u ní mě bavila. Díky ní jsem se podíval i do Francie, kde to bylo nádherné. Co se týče drah a podmínek, pro koně je to tam jedno velké plus. Trenér může s koňmi pracovat v klidu, nemusí se ohlížet na počasí, řešit, jestli zaprší nebo ne. Trénují tam nejlepší koně, hned vedle ve stáji chystali koně, který potom běhal Vítězný oblouk. Navíc jsem ve Francii potkal svého kamaráda z Bulharska, což bylo fajn.

Od trenérky Janáčkové-Koplíkové jste nedávno přesídlil do Tušimic k Miroslavu Nieslanikovi…

V Tušimicích jsem druhý měsíc a prozatím pracuji jako asistent trenéra. Mám ještě nějaké další plány, ale to se nechte překvapit...

Půjde o jezdecký comeback?

Ano, návrat plánuji, ale už nebudu jezdit nízké váhy. Mou minimální váhou pro sezónu bude pravděpodobně 58 kilogramů.

Přestože v centrále rodiny Nieslanikových působíte krátce, určitě máte již ve stáji nějakého oblíbence, případně tušíte, kdo by mohl v budoucnu usilovat o klasické vavříny…

Z tříletého ročníku se mi líbí víc koní, zatím mě ale nejvíc oslovil Fanush, o němž jsem přesvědčen, že to bude opravdu dobrý kůň do klasik. Slibně vypadají i dvouletí. S koňmi začneme intenzivně pracovat, až se vrátí Petr Nieslanik z Dubaje, kde je s naší hvězdou Ponntosem. 

foto: archiv Beysima Ferhanova a Stanislav Mikule