Dostihy jezdí od roku 2007 a Velkou pardubickou letos absolvuje poosmé. Při svém debutu před jedenácti lety byl dvanáctý, v roce 2021 a 2024 mu patřilo sedmé místo a třikrát kurz nedokončil. Před třemi lety, kdy vyhrál I. kvalifikaci v sedle Del Reye a Křišťálový pohár v sedle Pomelly, sahal se Sacamirem po vítězství, od kterého ho nakonec dělily necelé dvě délky, když finišoval třetí za Mr Spexem a Talentem. I letos Jakub Kocman, jeden z našich nejsympatičtějších překážkových jezdců a vicešampion z roku 2023, věří, že může uspět. Jeho partnerem bude nenápadný hnědák Cuwal v tréninku Pavla Odložila, který všechny překvapil třetí příčkou v srpnové kvalifikaci...

Dostihy jezdí třetím rokem a je to sympaťák na první dobrou. Narodil se ve znamení Raka, což vysvětluje i jeho vazbu na rodinu, která pro něj vším. Právě u rodičů, kteří se věnují koním po celý život, získal ty nejlepší základy. Ty teď uplatňuje při ježdění dostihů, jež mu učarovaly před několika lety, když se rozhodl, že se jim bude věnovat naplno. Alex Pecháček, talentovaný mladík, který neváhá za ježděním a zkušenostmi cestovat do ciziny, nebojí se přiznat svou chybu, a jenž, jak věřím, bude v dalších letech zářit nad překážkami po boku těch nejlepších...

Na rozhovor s ní jsem se velmi těšila. Už několikrát to bylo tzv. na spadnutí a po sérii umístění přišel v létě konečně vytoužený triumf. Dlouho ale nezůstalo u jednoho a hned o několik týdnů později mohla sedmnáctiletá Petra Manová slavit v Mostě svůj první životní double. O prvních krůčcích v Ponylize, ježdění mezi profesionály, o rodinných příslušnících, kteří žijí stejně jako ona koňmi i velkých snech, které se plní, jsme si povídali s dívkou, která miluje červenou barvu, ráda sleduje filmy na Netflixu a dobrovolně se stala vegetariánkou...

Szczepan Mazur vyhrál svůj první dostih jako šestnáctiletý na dráze v Partynicích v červnu 2011, o měsíc později si ale zapsal úspěch i ve Varšavě a nastartoval tam kariéru, která ho dovedla k šesti titulům polského šampiona, ale také k angažmá ve Spojených arabských emirátech a Kataru.  Právě v místě, kde v posledních letech úspěšně působí i Tomáš Lukášek, se Mazur prosadil mezi top pětku nejlepších žokejů a chystá se tam strávit další zimu.

Je napůl Češka a napůl Slovenka, pochází z Kadaně a studuje víceleté gymnázium. Má ráda brynzové halušky, tmavě modrou barvu a svůj volný čas nejčastěji tráví s rodinou či zvířaty, která, jak věří, jsou její budoucnost. Liliana Smišková, amatérská jezdkyně, která letos odstartovala svou dostihovou kariéru a v sobotu se na mosteckém Hipodromu radovala z premiérového triumfu v sedle hnědky Summer In Pink...

Je profesionálem v nejlepším slova smyslu. Za svou kariéru vyhrála 274 dostihů, celkem pětkrát se radovala z triumfu v Ladies Cupu a vloni, jako druhá žena v historii, ovládla celkový šampionát rovinových jezdců. Martina Havelková, stálice na české dostihové scéně, kterou v její druhé roli, roli trenérky, charakterizují tři P – péče, píle a preciznost. Dáma, jež dokáže přibližovat krásu dostihového sportu i laické veřejnosti a navzdory tvrdé každodenní práci vypadá rok od roku lépe...

Patří dlouhodobě do nejužší špičky českých rovinových žokejů. Na svém kontě má 267 vítězství, z toho téměř pět desítek v dostizích nejvyšší kategorie. Několik posledních let bylo jeho jméno neodmyslitelně spjato s růžovo-bílými barvami stáje Lokotrans, které na jaře letošního roku vyměnil za angažmá u trenéra Maxima Pecheura v renomované stáji hřebčína Röttgen v Německu. Jak se daří třicetiletému rodákovi z Karlovarska u našich západních sousedů i proč si tak rozumí s koňmi Františka Zobala, jsme se ho zeptali v několika otázkách...

Má dar vyprávět. O své rodině, jíž věnuje téměř veškerý svůj čas, o koních, kteří jsou její láskou od dětství, ale i o autismu – nemoci, s níž se narodil její syn. A ačkoliv jí osud nadělil více starostí než většině z nás, nikdy si nestěžuje, naopak. S tak pozitivním člověkem, který má jasně dané priority a umí se radovat z maličkostí, se setkáte jen málokdy. Petra Zachrlová, dostihová majitelka a od letošního roku i trenérka, taková opravdu je. A kdybych někdy našla Arabelin kouzelný prsten, přání bych splnila právě jí...

Jak sám říká, je snílek. O každém ročkovi, který přijde do stáje, má nejvyšší mínění a je přesvědčen, že jednou vychová grupového koně. A já tomu věřím. Trenér Petr Kříž nemluví do větru, s jeho zkušenostmi, citem pro koně a schopností přitahovat lidi, kteří nad ambice a peníze staví zdraví a spokojenost koní, má našlápnuto více než slibně. S partnerkou Táňou Mášovou, s níž tvoří nerozlučný pár, připravují  nedaleko Plzně osmičku koní a, jak je na výsledcích vidět, svou práci dělají nejen s láskou, ale i velmi dobře...

Koně se jejím životem vinou od dětství jako dlouhá červená nit. Možná právě proto jim rozumí a snaží se jim dát jen to nejlepší. Jako novopečená trenérka nemá přehnané ambice, ale jako každý, ráda sní. Jejím velkým snem nebo spíš přáním je vyhrát Cenu běloušů, která se koná každoročně na konci října v Praze-Velké Chuchli. Povede se to Pavlíně Kacerové, která za čtyři měsíce své trenérské kariéry má na kontě už dva triumfy?