Patří ke stálicím v českém dostihovém sportu, a ačkoliv jejich stáj nečítá mnoho jmen, na ty, kteří se v jejich barvách objeví, zpravidla nezapomenete. Na dráze totiž drží roky a podávají stabilní výkony. Za tím vším stojí nikdy nekončící práce a velká dávka odhodlání několika lidí, doplněných o hrstku dobrovolnic z okolí. A jak je na dráze vidět, tento model funguje. Zářným příkladem budiž desetiletý tmavý hnědák Mormill. Kůň, který kvůli vleklým zdravotním problémům debutoval až v pěti letech, se v péči Jaroslava Jelena propracoval mezi širší špičku českých sprinterů a na letošní Velký pátek se stal nejstarším vítězem Gomba handicapu od roku 1944…

S jakými ambicemi jste před týdnem vyráželi do Prahy?

Mormill se nám líbil už v zimní přípravě. Po sezóně si odpočinul a když začal znovu pravidelně pracovat, byl k neutahání a dělal lumpárny jako zamlada. Proto jsme začali opatrně naťukávat majitele, co by říkal tomu, kdybychom ho připravili do Gomby.

Vzhledem k tomu, co předváděl doma v tréninku, jste s dobrým výsledkem možná i trochu počítali…

Podle toho, jak vypadal v poslední fázi přípravy a jak se pak nosil v paddocku, jsme začínali věřit, že mezi třemi, možná pěti nejlepšími by měl být. Je to srdcař, který na dráze nechá vše, co může.

Jaký je to typ koně? Nenáročný pohodář, s nímž se pracuje bez problémů, nebo specifický koník, jemuž musí člověk rozumět?

V práci není od začátku úplně jednoduchý, ale v dostihu se chová jako starý profík a snese různé jezdce. Vydá se ze sebe naprosto vše, za předpokladu, že z jezdce cítí vůli zvítězit a je jím kvalitně podpořen.

Jak bylo vidět v případě Mormilla, máte za sebou kvalitní zimní přípravu. Jak probíhala?

Podobně jako každý rok. Protože v našich podmínkách jsme hodně závislí na počasí, musíme často improvizovat. Ve finální fázi jsou to pak někdy velké nervy, ale většinou všechno nakonec klapne. Samozřejmě zimní virózy a bacily se nevyhnuly ani nám, ale objemovou práci jsme neošidili, i když to stálo velké úsilí.

Letos hned u několika vašich svěřenců figuruje stáj Linova. Kdo za ní stojí?

Za nově registrovanou stájí stojí doktor Bernard Lischka, s nímž spolupracujeme už mnoho let. Linova je název jeho kliniky a veterinární praxe pro choroby a léčení koní, sídlící v Dolní Drkolné u Vyššího Brodu.

Již zítra, tj. v sobotu 15. dubna 2023, se v Mostě premiérové představí pětiletý Tom Tom Boy. Co od něj očekáváte a proč debutuje až v pěti letech?

Tom Tom Boy k nám přišel už v srpnu 2021 jako tříletý. Do té doby byl trénován ve Vídni a těžko říct,čím si prošel. Byl hodně nervózní, při prvním svém startu ve Francii vůbec nezvládl startovací boxy, a i když byl údajně v plném tréninku, kondičně na tom byl dost špatně. Velmi brzy, poté, co jsme ho vzali do tréninku, senám na jeho pohybu něco nezdálo. Bolel ho, jak se říká, „celý kůň“a na klinice v Mnichově zjistili, že má srostlé obratle. Musel tedy trpět velkými bolestmi. Na přelomu let 2021 a 2O22 podstoupil operaci páteře, po které se jeho pohyb rychle změnil k lepšímu. Jizva byla však přímo v oblasti sedla,takžepět měsíců nemohl pod sedlem pracovat a ani potom to nebyla žádná sláva – tkáně pořád praskaly, rána se nehojila, jak měla, takže se musela znovu sešívat. Pracovat začal až vloni během prázdnin a nemělo tedy cenu ho na konci sezóny za každou cenu tlačit do dostihu. Proto debutuje až jako pětiletý. Ambice? Ty zatím nejsou žádné, budeme rádi, když v pořádku odstartuje, což jsme poctivě trénovali a postupně získá handicap. Měl by být vytrvalý,ale vše se bude odvíjet od jeho zdravotního stavu.

Vloni už byl několikrát na startovní listině, ale vždy byl škrtnut–Gallanticus…

Gallanticus je další náš adept-debutant. Jeho první dostih by se měl odehrát 23. dubna 2023 v Praze. Je to velice charakterní kůň, u něhož si myslíme, že by toho mohl v budoucnu hodně ukázat a tiše doufáme, že až se trochu okouká, předvede na dráze to, co naznačuje už od loňska v tréninku. Samozřejmě jsme nohama na zemi a víme,že takových koní je a bylo spousta, „co v práci neměli konkurenci a skutečnost pak byla úplně jiná…“ Nicméně už jeho exteriér a pohyb něco naznačují.

Jste sice malá stáj, ale téměř každý z vašich koní si umí vyhrát to své. Co byste si pro letošní sezónu nejvíce přáli?

Hlavně si přejeme,aby proběhla v klidu, bez katastrof, protože loňské výsledky se budou asi těžko překonávat. Kdyby se podařilo ještě nějaké pěkné vítězství, budeme samozřejmě moc rádi, ale pracujeme většinou s koňmi,které někde vyřadili pro určitý zdravotní problém a není vůbec jednoduché je připravit tak,aby se mohli v dnešní konkurenci kvalitně prosadit.