Jiří Chaloupka patří již řadu let do nejužší jezdecké špičky. Svým elegantním jezdeckým stylem, přemýšlením v dostihu a dokonalým odhadem tempa nemá i při vyšší hmotnosti nouzi o angažmá. V minulé sezóně si splnil velký sen a zároveň tragicky přišel o otce. Do té následující vstoupí ve zcela nové roli, roli trenéra…

Vraťme se ale ještě jednou otázkou k Derby. Tušil jste před Derby, že by měl Kadyny takový potenciál a mohli jste společně zvítězit?
Nemůžu říct, že jsem to věděl, ale měl jsem z toho angažmá velmi dobrý pocit. Pan Holčák je zkušený trenér a podle záznamů dostihů, ve kterých Kadyny ukázal třídu i možnou vytrvalost, jsem věřil v dobrý výsledek.

Na podzim postihla vaši rodinu tragická událost. Změnil se nějakým způsobem váš život po úmrtí otce? A co se stalo s koňmi, které měl v přípravě v Těšanech?
Taková událost poznamená každou rodinu. Sestra žije v Brně a často si spolu telefonujeme. Vždy jsme si pomáhali a drželi jsme při sobě i v „širší rodině“.
Pro naši mámu zůstali koně velkým koníčkem. V tomto nelehkém období jí práce s nimi velmi pomáhá. Nyní se stará o dva a ohledně další spolupráce jedná s panem majitelem. Je možné, že je bude připravovat pod dohledem trenéra Vymazala.

V roce 2013 vstupujete do zcela nové etapy svého profesního života, kromě ježdění dostihů se budete věnovat i tréninku. Budete se v tréninkových metodách inspirovat zahraničím, nebo vycházet z českého osvědčeného?
Své pracovní zkušenosti jsem získal ve Francii a v Anglii. V Čechách jsem měl možnost spolupracovat s několika trenéry, což je vždy cenná zkušenost. Profesionální přístup v tréninku koní se musí přizpůsobit místním podmínkám. Důležité je odhalit silné stránky a zjistit co určitému koni nejvíc vyhovuje.

Kromě trénování budete samozřejmě také jezdit. Máte s někým dohodnutu bližší spolupráci a co je vaším cílem v sezóně 2013?
Stále budu jezdit dostihy, pořád mě to baví a těším se na nové jezdecké výzvy. Ukončení kariéry budu zvažovat až tehdy, když o mě coby žokeje nebude zájem. Letos budu jezdit především své koně a jinak budu na volné noze. Až v průběhu sezóny se rozhodnu, které zajímavé nabídky či příležitosti přijmu. Pokud je s mým výkonem trenér spokojen a svěří mi dobrého koně, rád jej vždy upřednostním. Tak jsem to dělal i v minulosti a vyhovovalo mi to více než různé dohody.

Co říkáte na změny odsouhlasené na radě JC, týkající se výše poplatků a zrušení titulu žokeje? K čemu, podle vás, tato opatření povedou?
Výši poplatků se snažím chápat jako nutné zlo, aby byl zachován dostihový kalendář. Radost z toho ale rozhodně mít nemohu. Je to faktor, který může odradit současné i potenciální majitele. Se zrušením titulu žokeje osobně problém nemám. Dnes v době internetu si každý může snadno zjistit, kdo má kolik vítězství, ale nastavení úlev se mi opravdu nelíbí. Nás starší jezdce to hodně znevýhodňuje. Výhodu získají především ti, kteří mají do sto vítězství. Všichni co mají u nás přes padesát vítězství, jezdí velmi často a podporu už další nepotřebují, to je můj názor. S úlevou pro jezdce-žáky souhlasím. Myslím, že všechno se s cizinou srovnávat nedá, protože u nás se dvě stě dostihů za sezónu zkrátka nevyhrává.

Rád cestujete do exotických zemí. V loňském roce jste navštívil Keňu, co vás tam nejvíce zaujalo a kam byste se ještě rád vypravil?
Jakmile skončí sezóna, vyrážíme s přítelkyní a kamarády většinou někam za teplem. Předminulý rok to byla Kuba, vloni jsme navštívili Keňu. Je to zajímavá země, kde se nám moc líbilo. Doporučuji vyrazit na safari, je tam výborné koupání a v hotelu skvěle vaří. Co víc si přát...

Volného času je pomálu, ale pokud je, čím se nejraději bavíte?
Času mnoho není, ale určitě jako každý rok vyrazíme na hory. Rád jezdím na snowboardu a už teď se moc těším. Občas zkusím kolečkové brusle, nebo horolezeckou stěnu, ale jen když mám čas a chuť.

Máme za sebou první přímou volbu prezidenta. Jak jste ji prožíval a komu jste fandil?
Volbu prezidenta jsem sledoval, ale upřímně řečeno, zase až tak moc neprožíval. Kdybych věděl, který kandidát bude chodit na dostihy, dostal by můj hlas. Jinak jsem pravičák, proto byl za dané situace mým favoritem Karel Schwarzenberg.