Letošní sezóna pro ni byla mimořádná, a to jak množstvím práce, tak i počtem vítězství. Vysoké pracovní tempo, které si tento rok nastavila tím, že každý den jezdila hned u několika různých trenérů, zcela jistě přispělo k tomu, aby se nejen plně zotavila z nepříjemného úrazu, jenž se jí stal před rokem a čtvrt v Karlových Varech, ale také k tomu,aby se vyhoupla až na příčky nejvyšší v šampionátu profesionálních rovinových jezdců. Právě v něm totiž před závěrečným dostihovým dnem, který proběhne v sobotu 11. listopadu v Lysé nad Labem, figuruje s patnácti plnými zásahy na třetím místě za suverénním Davidem Liškou a Martinou Havelkovou, od níž ji dělí při stejném počtu vítězství jen menší počet druhých míst. Dokáže se zítra Alena prosadit v Lysé a dosáhne po triumfu v pražském šampionátu jezdkyň i na vítězství v celorepublikovém Ladies‘Cupu?

Alenko, jak odhadujete své zítřejší šance?

Studovala jsem si to a Martina má dobré šance, ale jsou to dostihy a stát se může ledacos. Kterému ze svých koní nejvíc věřím? O tom nerada mluvím z pověrčivosti, protože vždy, když jsem si od některého víc slibovala než od ostatních, nikdy to nedopadlo. A tak raději mlčím. Myslím, že každý z mých koní má šanci, už jsem takhle letos jezdila tři velké outsidery, a ti pak vyhráli.  Tipuji, že zítřek bude hodně o štěstí a také o tom, kterému koni bude pasovat dráha a vyhovovat půda.

Boj o titul tuzemské rovinové šampionky jste ale určitě ještě nevzdala, i když to nebude jednoduché…

Samozřejmě, Ladies‘ Cup ráda bych vyhrála, ale nebudu zklamaná, i pokud budu druhá, protože sezóna to byla z mého pohledu mimořádně vydařená.

A jednu šampionskou oslavu už máte za sebou, tu v Praze…

Bylo to moc milé, vůbec jsem totiž nepočítala s tím, že by nějaké vyhlašování šampionů bylo, takže to bylo fajn překvapení. Byla to taková moje první oslava a moc jsem si ji užila, včetně sprchy od Petra Foreta (smích). Z vítězství v pražském šampionátu mám velkou radost a případný zisk Ladies‘Cupu už by byl jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Ať už to zítra dopadne, či ne, poprvé v kariéře se umístíte v top pětce tuzemských rovinových jezdců. Jaká je vaše další meta pro příští sezónu? Větší počet vítězství, jedničkový zásah či obhajoba šampionátu?

Ráda bych vyhrávala co nejvíc a chtěla bych se inadále zlepšovat. Ambice ohledně jedničkových dostihů nemám a mým velkým přáním je, aby se sezóna vydařila nejméně tak jako tato, v roce 2023. To by bylo krásné.

A možná to krásné bude, protože jdete svému štěstí vstříc…

Snažím se. Budu mít za sebou silné stáje, tak třeba to není přání nereálné. Kromě chuchelských trenérů, pro které pravidelně jezdím, budu stejně jako v tomto roce dojíždět na Levín ke Kalčíkovým a jsem domluvená na dva dny v týdnu i s Allanem Petrlíkem.