Tuzemská dostihová sezóna již klepe na dveře a svou první kapitolu napíše už za 12 dnů v pražské Chuchle Areně. Jedním z nejsledovanějších jezdeckých comebacků, ke kterým se upírá pozornost, je návrat  Jana Vernera. Člen nejužší rovinové špičky a podle statistik i nejúspěšnější rovinový žokej poslední dekády utrpěl vloni v létě komplikované zranění hrudních obratlů, které ho vyřadilo z provozu na několik měsíců. Jak se cítí nyní a kdy, a zda vůbec, naskočí zpět do dostihového kolotoče, jsme se zeptali v několika otázkách…

Honzíku, jak jsi prožil zimu a v jaké fázi je nyní tvá rehabilitace?

Zima byla fajn. Prožil jsem ji v teple domova. Únor jsem pak strávil v lázních. Tam jsem měl dost času na posilovací cvičení.

Ve kterých lázních jsi byl a jak se ti líbilo?

Byl jsem měsíc v Luhačovicích. Potkal jsem tam nového výborného kamaráda Karla Hálu. Sedával jsem s ním u bylinkových čajů a lázeňských oplatek. Čtení knih ani nezmiňuji(smích). Doufám, že se brzy najde čas a cestou na Moravu ho navštívíme.

Jak se cítíš nyní? Je už vše v pořádku?

Se zády už to v pořádku je. Ve středu jdu na kontrolu. Jinak se mi furt nedaří dostat do formy střed těla. Myslel jsem, že to půjde rychle, ale opak je pravdou, jde to pomalu a už je to nezábavné…

Předpokládám, že tedy ještě rehabilituješ, a to nejen doma…

Fyzio jsem absolvoval už před lázněmi a příští týden s ním budu pokračovat. Cvičil jsem a cvičím i doma. Dělám tedy vše, aby se to zlepšilo.

Nicméně start sezóny určitě nestihneš…

Na koni už jezdím, na dostihy to ale ještě není. Možná bych to objel dokola, ale nerad bych byl všem nebezpečný a dělal si ostudu.

Nic se nemá uspěchat. Jak na tvou stálou přítomnost v domácnosti reagovala rodina? Věřím, že všichni ocenili, že si tě mohou po delší době opravdu užít…

Děti jsou radost. Viktorka mi teď maže záda a malej je taky rád, že jsem doma. No a manželka si na mě za těch pár let už zvykla.

Před několika dny ses premiérově stal strýcem malého Barnabáše, potěšilo tě to?

Jsem rád, že se brácha stal tátou a já strejdou. Rodina se musí rozrůstat, protože děti jsou radost a smysl života. Teď už jen zdraví a pohodu.

Máš nějaký cíl pro letošní sezónu, nebo je na podobné dotazy, vzhledem k tvému zdraví, ještě příliš brzy?

Chtěl bych začít co nejdřív jezdit. Hlavně se nebát. Já jsem nikdy žádné cíle neměl a nemám ani teď. Už jsem i slyšel, že je to špatně. Že bych cíle mít měl, abych mohl přijímat výzvy. To je teď fakt moderní, ale já jsem takhle spokojenej. A hlavně se z toho nehodlám zbláznit (smích).