Po dvou letech má český turf opět evropského grupového vítěze. Loňský Kůň roku v ČR Ponntos v Paříži vyhrál na „své“ trati 1000 metrů ve „svém“ dostihu Prix de Saint Georges.  V řeči českého handicapu v Longchamp zopakoval výkon zpřed dvou let a vysloužil si ohodnocení 94,5 kg.  Byla skutečně obě vítězství (letos s Mickaelem Barzalonou a předloni s Frankiem Dettorim v sedle) téměř identická?  Trenér Miroslav Nieslanik soudí, že ano…

„Ty dostihy byly jako přes kopírák. Ponntos prstě vyskočí a letí,“ pochvaluje si Nieslanik. „Není s ním žádný problém, už to není ten hektický kůň jako zamlada.  A i když nebyl k dispozici Dettori,  je tak známý, že se nám obvykle sami hlásí dva nebo tři jezdci. Vědí, že nejedeme do těch jejich dostihů zbytečně a mají o Ponntose zájem.“

Na konto angažování Mickaela Barzalony pak ještě dodává: „Vybíráme tak, aby žokej měl nějaké zkušenosti a uměl si v takových dostizích poradit, i když na těch 1000 metrů je hlavně o tom, aby se povedl start, a to se v Longchamp tedy povedlo.“

I proto možná mají příští Ponntosovy kroky  mají zamířit znovu do země galských kohoutů. Mezi nimi by se měl poprat o úspěch v gr.2  Prix du Gros-Chene v rámci derby-mítinku v Chantilly.  Kilometrový sprint prozatím nalákal 25 přihlášek koní  mezi nimiž patří ve francouzském handicapu POnntosovi dělené první místo.  I proto bude start v Chantilly velmi zajímavé sledovat. „S výsledkem z neděle jsme samozřejmě spokojeni a chceme se do Francie zase vrátit,“ říká Nieslanik. „Když máte takového koně, musíte s ním  na ty dostihy jezdit.  Dokud má Ponntos takovou formu a je zdravý, poohlížíme se po dostizích. Potom by to možná byla zase Itálie, uvidíme,“ uvažuje Nieslanik, který tentokrát z Paříže přivezl dvě umístění. O to druhé se postaral čtyřletý Sadalbari v handicapu na 1400 metrů a zapsal si svůj životní výsledek v 17. startu kariéry.

 „On je to šikovný, navíc mohl být i lepší, prohrál o malý kousek. Nechybělo moc, a umístění bylo ještě lepší, navíc si ten dostih jel celkem na pohodu a udělal dobrý výsledek. Do Franci bychom měli v červnu vzít zase oba,“ oznamuje trenér s tím, že jméno jezdce momentálně bude muet počkat. „Rádi bychom zase Barzalonu, ale uvidíme,  jestli nebude v dostihu mít nějaké své povinnosti. Jestli ne, věřím, že by se na něj rád zase posadí.“

Jestli se ovšem v červnu vyrazí na Ponntose podívat a dělat mu doprovod, to se dále uvidí. Prozatím se může těšit ze zážitků minulých dní. „Mám 75 roků, a těch 1000 kilometrů do Paříže je na řízení dlouhých. Ale když se na cestě vystřídáme, dá se to zvládnout.“ Výsledek Ponntosova počínání před trenérovýma očima je dostatečně znám a signalizuje solidní francouzskou výkonnost, již by bylo potěšitelné realizovat.

„Víme, že v dostihu nic neošidí a pokud si nepostaví hlavu před boxy, mohlo by to být dobré i v červnu,“ dodává Nieslanik. A dobré pro rodinnou stáj  i celý český turf by bylo vyrovnání nebo vylepšení nedělního výsledku.