Dlouhodobě patří do nejužší tuzemské jezdecké špičky a v neděli ve Slovenském derby povede asi nejvážnějšího domácího kandidáta na vítězství, premianta tamní Velké jarní ceny Boulevarda Blanqui. Jak vidí šance svěřence první dámy slovenského turfu Zuzany Kubovičové i dalších adeptů modré stuhy u našich východních sousedů jsme zeptali slovenského šampiona z roku 2022, který si letos brousí zuby na zisk šampionátu ve Švýcarsku, Martina Laubeho…

Marti, podaří se ti o víkendu přidat k derby švýcarskému (rok 2022 – Hello Hola Hay – pozn. red.) i to slovenské?

To je těžká otázka, ale samozřejmě rád bych. Boulevarda si pamatuji z loňska, kdy debutoval. Stáli jsme zrovna s mým kamarádem Michalem Demem u paddocku a hned nás zaujal, protože vypadal úplně jinak než ostatní. Moc krásně se nosil. Ten debut pak rovnou vyhrál a celou sezónu běhal suprově. Byl jsem si na něj ve středu sednout v tréninku a udělal na mě velký dojem. Jeho problémem je trochu hlava, nicméně myslím, že může být v Derby hodně dobře, třeba i vyhrát, stejně tak ale může být i poslední. Bude to hlavně o štěstí.

I proto se říká, že zatímco Derby vyhrává nejšťastnější, St. Leger pak ten nejlepší… Kdo je pro tebe v neděli favoritem a komu bys vítězství přál?

Hodně se mi líbí Pirlo, navíc Jirka Palík, to je ideální derby-žokej, který se dopředu vždycky nějak zamotá. Vítězství bych nejvíc přál Michalovi s Cheekym Boyem. Myslím, že právě on je ze všech koní na startu nejlepší, ale v Bratislavě mu to bude, i kvůli tomu, že se musí pořád někam hnát, určitě míň sedět než v Praze.

V Praze byl největším favoritem modré stuhy bělouš San Sebastian. Kůň, na němž v práci sedíš každý den a s nímž jsi vyhrál Velkou jarní cenu v ČR. I on bude na startu, opět s Václavem Janáčkem na palubě…

Pořád si stojím za tím, že je to výjimečný kůň. České derby se mu podle mě moc nepovedlo, hodně se upuloval. Na Slovensku ale může být všechno jinak.

Tvou druhou šancí v rámci gala-programu bude ryzák Norton ve Zlatém poháru…

Je poměrně těžký na ježdění a minule šel dobře. Dostih byl slušně rozjetý, podařilo se mi ho zaparkovat, aby odpočíval a druhé místo je myslím krásný výsledek, vždyť byl jen délku od Rex Of Thundera, který je na vytrvaleckých tratích aktuálně nejlepší. Tentokrát nevidím bohužel nikoho, kdo by dostih odvodil, takže tato role možná padne na nás. Každopádně věřím, že může vyhrát.

Což mě přivádí k otázce, zda tě nemrzí, že nejlepší koně ze stáje, v níž už několik let působíš jako jezdecká jednička, pak při nejprestižnějších mítincích roku jezdí někdo jiný…

To víš, že mě to mrzí. Roky pro ty koně žiješ, děláš pro ně první poslední, když jedeš domů z ciziny, jedeš raději přes noc, abys ráno mohl být v práci, protože je to potřeba. A pak přijde rozhodnutí, že pojede někdo jiný. K tomu nelze nic moc dodat.

Na druhou stranu v cizině, konkrétně ve Švýcarsku se ti letos opravdu daří…

Můj letošní cíl? Dotáhnout do vítězného konce šampionát ve Švýcarsku, kde jsem aktuálně o jednu čárku druhý. Vím, že do konce je ještě půl roku, ale koně dostávám od Miro Weisse dobré a i on by určitě rád získal šampionský titul mezi trenéry, na což má našlápnuto. Jsem moc rád, že můžu jezdit u takové legendy. Navíc ve Švýcarsku mě to baví, tamní dostihy jsou zajímavé a jsem rád, když nemám žádné závazky doma, že tam můžu jezdit.