Trenérka Ingrid Janáčková Koplíková z francouzské tréninkové centrály v Moulins dorazila do Prahy, aby poslala tři své svěřence do největšího českého podzimního dostihu na rovinách. A z Leram Million si odvezla tři z prvních čtyř míst. I když její svěřenci v dalších velkých testech svátečního pražského odpoledne nezazářili, hlavní dějství patřilo jim. A hlavní roli v celé show odehrál tříletý valach Reverso, který se v Česku předvedl vůbec poprvé.

„Reversa jsme si vyhlédli na zimním mítinku v Cagnes-Sur-Mer,  zalíbil se nám a povedlo se ho tam pořídit z prodejek,“ říká trenérka k tomu, jak se Reverso vůbec dostal do českého tréninku, v kterém si prozatím zapsal tři starty, z toho dva vítězné, když po Compiegne dobil i pražskou Chuchli.  „První start jsme s ním zkusili v Marseille, ale tam mu tehdy nevyhovovaly podmínky, a nebylo to úplně dobré. On k nám taky nepřišel v nejlepším stavu, a tak dostal pauzu, aby se dal dohromady a uklidnil se.  Dnes je to  zase jiný kůň,  a tak jsme s ním zamířili do tohoto dostihu. Před ním jsem ho ještě poslala ve Francii do prodejky, abychom si ověřili, jak na tom je.“

Po úspěchu v prodejním dostihu si Reverso pojistil cestu do Česka do dostihu, kde se k němu připojily také klisny Ciotola a Vermelho, které na českých drahách žádnými novickami nebyly a o jejichž úrovni se vědělo. V sobotu ji v Praze velmi kvalitně potvrdily pod vedením jezdeckých hostů ze Španělska.  „O Ciotole jsem nebyla úplně přesvědčená, že to je dostih pro ni, ale ve Francii pro naše klisny žádné starty nebyly, a tak jsme zvolili Prahu. Obě prokázaly, že tady mají na špičku,“ spokojeně konstatovala trenérka, která na druhou stranu ovšem mohou úspěchy z Česka dělat těžkou hlavu ve Francii.  „Je to tak, když tady u nás koně  něco vyběhají, ve Francii za to dostanou na kilech přidáno, i když to přidání třeba neodpovídá, a koním se pak hůř hledá dostih… „

Francouzské téma se v odpovědích Ingrid Janáčkové Koplíkové objevuje často, a není určitě divu. Po úspěších v Cagnes-Sur-Mer má nyní za sebou úspěšný tréninkový pobyt v Moulins a věří, že to z pohledu působení ve Francii zdaleka není všechno.  „Ráda bych ve Francii trénovala trvale,“ přiznává. „Mám to veliké štěstí, že za mnou stojí majitelé, kteří  se chtějí prosadit, a tak té myšlence fandí.  Pro mě by to znamenalo velký krok v kariéře. Tady u nás už jsme nějaké velké dostihy vyhráli, tamto by byl další velký cíl. Francie, to je veliká zkušenost a taky místo, kde se pořád bude co učit. Ale podmínky k přípravě ve Francii jsou lepší, navíc je výhoda, že tam pak máme na dostihy maximálně tři hodiny cesty a odpadá  dlouhé cestování. “

Cíli v podobě pobytu ve  Francii jde trenérka vstříc už v těchto týdnech, nečeká ji ale jednoduchá cesta. „Kdo chce trvale trénovat ve Francii, ten musí získat francouzskou trenérskou licenci.  Její získání je možné až po kurzu, který má trvat pět týdnů. Zkoušky z francouzštiny, které jsou dalším požadavkem, už mám úspěšně za sebou.“

Celé usilování o francouzskou permanentní licenci by mohla ukončit někdy na konci mítinku v Cagnes-Sur-Mer, kam se i se svěřenci opět chystá.  Termín aktuálního krátkodobého permitu  se blíží ke konci, a zvažuje se další program. „Budeme se ale chtít hlavně dobře  připravit pro Cagnes-Sur-Mer, takže si v příštím období koně spíš odpočinou, abychom byli dobře nachystaní…

A jestli růžové barvy Stáje Statku Blata Český ráj budou k vidění na našich drahách i poté, co by se Ingrid Janáčkové Koplíkové  povedlo  získat francouzský „papír“? „Předpokládám, že ano. Pocházíme odtud a na důležité dostihy bych sem chtěla jezdit, jestli nedojde k nějaké změně situace.“ Ale to je ještě hudba budoucnosti, prozatím se musí především soustředit na překonání francouzské byrokracie.