V sobotu když jeho topfavorit Causacian nezavršil hattrickv Českomoravské ceně, nepodléhal emocím, jako mnozí sázkaři, ale jen suše prohlásil: „Asi je unavený, potřebuje si odpočinout.“ Právě takhle na své svěřence drží Josef Saller mladší, jehož stáj The Sons of Sharpour letos vstoupila do své sedmé sezóny a shodou okolností jí aktuálně patří i sedmé místo v žebříčku nejúspěšnějších majitelů. Co plánuje na příští sezónu a jak hodnotí tu letošní, jsme se ho zeptali v několika otázkách.

Jak bys ohodnotil výkon Caucasiana? Nezklamal tě, že ne?

Kavkaz je výborný kůň. Měl náročnou sezónu a třetí místo je dobrý výsledek, vezme-li se v úvahu, že běhá elitní dostihy od března do října. Kůň není stroj a byl unavený, což bylo vidět nejen na jeho výkonu, ale i na výrazu, bohužel jsem si toho před dostihem nevšiml.  Zaslouží si už odpočinout. Jsem na něj moc hrdý, vyhrál největší dostih sprinterů v ČR ve velkém stylu, v dubnu hned vyhrál Memoriál Jaroslava Maška, kde porazil místní elitu. Ve velmi kvalitním dostihu v Německu vybojoval druhé místo.  Věřím, že se na jaře vrátí zpátky ještě silnější.  

Tuzemská dostihová sezónu už pomalu končí, jaká byla?

Ještě moji stáj pár dostihů čeká, ale myslím, že na tu smůlu co jsme letos měli, se podařilo dost.  Zranění se bohužel nevyhnulo Nortonovi, To Ten Meters a jen díky péči brněnské kliniky jsme nepřišli o Hidden Colonyho. Nakonec se zranil i Politicum, jemuž už bohužel zranění neumožní pokračovat v dostihové kariéře, a proto bych ho tímto rád nabídl chovatelům jako plemenného hřebce.

Tento výčet zní vcelku hrozivě, tak pojďme na příjemnější věci, co se povedlo?

Podařilo se vyhrát dva dostihy I. kategorie (Caucasian - Memoriál Jaroslava Maška, Hidden Colony - Gomba handicap) a dokonce Svatováclavskou v Mostě, která nese status kategorie Listed.Dále několik dostihů nižších kategorií a letos bylo i mnoho druhých míst. Vyhrál Silver Trigger, Launch Zone i Aidensfield, a to dokonce dvakrát. Moji koně bodovali i v Německu a na Slovensku. Na své koně jsem hrdý a jsem moc rád za jejich chuť a bojovnost. 

Tedy vcelku spokojenost?

Za sebe bych řekl, že řadit se mezi top 7 stájí celkově, bez koně v klasických dostizích, je krásný úspěch.  Mimochodem poctivě a fair play. Několikrát jsme se postarali v dostihu o kvalitní tempo a doplatili jsme na to, občas nám chybělo tolik potřebné štěstí.Jeden příklad za všechny – vrchol naší sezóny,Leram Million. Měl jsem v poli tři koně, z nichž se ani jeden neumístil, přičemž formu na to měli.  „Kavkaz“ neměl na špici potřebný klid, Hidden Colony s Politicumem se po kolizích v podstatě znovu rozbíhali. Když na to koukám zpětně, myslím, že na tak špatný průběh, který měli, si všichni vedli moc dobře.

Zůstane i pro příští rok model tří trenérů, nebo se chystají nějaké změny?

Vážím si všech tří mužů, co mi koníky připravují. Rád bych poděkoval Kosťovi Kobzarevovi, Míšovi Kalčíkovi a Jardovi Jelenovi a všem okolo – Anastazii Kobzarevové, Monice Kalčíkové, Barče Karaghel, Mirce Přibylové a Pavlíně Kašparové, dále jsem moc rád za spolupráci s žokejem Adamem Florianem, Petrem Foretem a Martinem Laubem, protože bez nich by to rozhodně nešlo. Upřímně řečeno, teď ještě přesně neumím odpovědět na otázku, jak to bude pro další sezonu. Je pravda, že chvíli jsem zvažoval i variantu, že v dostihovém sportu skončím, zvlášť po té smutné události s Politicumem. Politicum získal pro mou stáj první jedničkové vítězství, pro mě je to prostě kmotr stáje na každý jeho start jsem se vždy těšil.   Přiznám se, že jsem částečně i znechucen všemi těmi demotivujícími věcmi okolo. Třeba v poslední době mě docela pobavilo, že na Slovensku není uznáván český handicap. Důvod? Prý si slovenští trenéři stěžují, že jejich koně už skoro nevyhrávají. Ačkoliv se mi to zdá nepochopitelné, vážím si jejich upřímnosti. V Pardubicích jsem pak byl velmi zklamán bezohlednou jízdou žokeje Madihiho, který zavinil kolizi, která jen zázrakem neskončila fatálně. Místo omluvy se zmíněný žokej nezdráhal hodit celý incident na někoho jiného. Kromě toho, že byl kůň poškozen v rámci konkrétního dostihu, odvezl si i velmi negativní zkušenost.  Každý, ať už jedničkový nebo pětkový, kůň je sportovec a zaslouží si podle mě náležitou úctu, respekt a péči. Po sezoně tedy vše zvážím, nerad bych říkal cokoli neuváženě dopředu, ale nějaké změny nejspíš přijdou.

Změny, ale i třeba “nová krev” z dražeb, které právě probíhají?

Nákupy jsem neplánoval, ale na nedávné dražbě jsem prostřednictvím Tomáše Jandy získal v Anglii ročního hřebečka po hřebci Lightning Spear. Už jsem se s ním seznámil a musím říci, že se mi moc líbí - vypadá pěkně a charakterně. Nová posila přijde vhod.  Jinak v péči Kosti Kobzareva mám dva dvouleté. Oba po Decorated Knight, oba ryzáci. Klisně z irské dražby jsem dal jméno True Beauty Story a máme ji od ročky. Líbivého hřebečka, který dostane jméno v brzké době, a zaujal mě svým projevem, jsem koupil privátně prostřednictvím agenta Tomáše Jandy ve Francii na dražbě Breeze up v červenci.  U Jardy Jelena mám pak svého odchovance Cipíska Joe. Je to vůbec poslední potomek Tullamoreho. Na žádného koníka jsem nikdy netlačil a na tom ani v budoucnu nehodlám nic měnit.

Okrajově jsme zmínili, že se věnuješ a pravděpodobně bys ses rád i dál realizoval na poli chovatelském…

Ano, je to tak. Torque Power, v mém majetku, je úžasný kůň, bohužel na Slovensku nedostal vůbec šanci ani prostor, a to díky spekulacím a podceňování. Dvacetiletou Calistegii, která stojí u nás doma, už připouštět nebudu. Užívá si zasloužený důchod a je to stále moje bílá královna. Nicméně letos jsem si pronajal klisnu Mountain Flowers a trošku přemýšlím o zařazení do chovu další mé klisny Ballantines. Je smutné, že máte dobré hřebce, co nechali na dráze hodně a v chovu šanci nedostávají. 

Do chovu pravděpodobně zamíří i Politicum…

Věřím, že bude užitečným plemenným hřebcem, ať už v ČR nebo jiné zemi. Je to úžasný kůň disponující velkou rovinovou třídou a skvělým charakterem. Celou svou kariéru běhal těžké dostihy a dokázal v nich bodovat i v osmi letech. Takových koní jako on moc není. Roky byl ikonou stáje, a tak doufám, že se mi podaří najít mu dobré místo. Český chov sice prochází těžkým obdobím, ale zároveň je vidět,že kvalitní koně se odchovat dají. Pokud nenajdu dobré místo v chovu, jsem rozhodnut „Polího“ prodat jako parťáka na rekreaci, ale samozřejmě jen do výborných rukou a podmínek. Vždy se snažím najít pro své koně ideální nové majitele, ale u „Polího“ si dám obzvlášť záležet. Jak vždy říkal Jirka Palík: „Je to gentleman.“ 

foto: Petr Guth, Zenon Kisza, Pavla Pechmanová a archiv Josefa Sallera mladšího