Ve svých čtyřiadvaceti letech už toho profesně stihl víc, než mnozí jiní za celou kariéru. Třikrát byl žákovským šampionem, v osmnácti letech se pak stal nejmladším českým žokejem a zároveň šampionem i mezi profesionály, mezi nimiž druhý titul přidal předloni. Během devíti sezon vyhrál celkem 169 dostihů v osmi zemích světa včetně Dubaje. Raketový start dnes již dvojnásobného českého rovinového šampiona sice na čas zastavily problémy s váhou, nicméně právě toto období bylo z hlediska jeho další kariéry rozhodující. Během měsíců, které strávil mimo sedlo, si uvědomil, co je v životě důležité a kde je jeho místo. Dva roky pak strávil ve Velké Chuchli ve stáji trenérky Martiny Havelkové, aby na podzim 2024 naznal, že je čas posunout se dál a zkusit štěstí za hranicemi…O změnách, které nastaly v jeho životě, i o plánech, týkajících se následujících měsíců, si s námi povídal David Liška.

Davide, v únoru letošního roku jste nastálo přesídlil do Německa. Jak se vám v novém působišti líbí a co nejvíc oceňujete?

Ve stáji u pana Nedorostka se mi líbí, jsem tu spokojený. Myslím, že všechno je přesně tak, jak má být. Nejvíc asi oceňuju, jaké jsou tu podmínky pro koně. Co se týče dráhy, písků, koně mají po čem cválat a stojí v dobře vybavených stájích. Líbí se mi tady všechno, nemůžu si na nic stěžovat.

Jaké jsou vaše letošní cíle?

Cíle jsou každý rok stejné, týkají se zdraví a váhy. Váha, aby držela, protože když tomu tak nebude, nebude to u mě fungovat. A pak zdraví, to je hlavní. Už minulý rok jsem měl trochu problémy s kolenem. Ty mám sice už delší dobu, ale vloni poté, co jsem jednou nešťastně vypadl ze sedla, s ním bojuju. Zatím se ozvalo jen jednou, a tak doufám, že to bude zase dobré a bude držet celou sezónu.

Budete, pokud se nebudou termíny dostihů krýt, jezdit i na velké dostihové dny do ČR?

Do Česka bych jezdit chtěl, ale záleží na tom, jestli dostanu nějakou nabídku. Pokud bude možnost, tak bych určitě rád přijel. A je pravda, že už mě v tomto směru kontaktoval třeba pan Vocásek…

Je Německo tou zemí, kde byste se rád prosadil nebo míříte i někam dál?

Německo je země, kde bych se chtěl prosadit, i proto jsem sem šel. Hlavně mi musí vydržet váha, protože když ta půjde nahoru, nemůžu jezdit nikde. Budu doufat, protože problémy s váhou byly, jsou a budou. Je to jen otázka času, ale já přesto věřím, že bude držet co nejdéle.

Budeme tedy držet palce, protože kromě koní v tréninku Bohumila Nedorostka máte už i další slibné nabídky…

To je pravda. Ohledně spolupráce mě kontaktoval už pan Dzubasz, takže mám druhou stáj, pro kterou budu jezdit. Mít hned první sezónu v zádech dvě dobré stáje, není určitě na škodu, takže se těším na spolupráci a doufám, že bude fungovat.

Život kolem dostihových koní bývá většinou plný změn a stěhování. Nestýská se vám po rodině a přátelích, kteří zůstali doma?

Rodina mi určitě chybí, protože člověk je tady sám. Nicméně i na dálku mě podporují a stojí za mnou. Nemít takové rodiče a bráchy, nikdy bych se nedostal tam, kde teď jsem. Jsem za ně rád a moc jim za vše děkuju.