Minulý týden vystoupil prezident Jockey Clubu  na půdě Senátu Parlamentu ČR  s příspěvkem, kritizujícím rozhodnutí ministerstva kultury ČR. To totiž potvrdilo loňské prohlášení centrálních budov  Hřebčína Napajedla za kulturní památku, ale odmítlo do rámce kulturní ochrany zahrnout také přilehlé  pastviny i poté, co proti  původnímu  rozhodnutí protestovali organizátoři petice za záchranu hřebčína. Jiřího Charváta jsme v souvislosti se situací kolem nejznámějšího českého hřebčína požádali o několik odpovědí.Na půdě Senátu PCŘ jste vystoupil s kritickým zhodnocením rozhodnutí ministerstva kultury na téma kulturní ochrany napajedelského hřebčína.  Domníváte se po jednáních z minulého týdne, že existuje reálná možnost toto rozhodnutí za pomoci senátu ještě změnit?

„Nevím. Ale pojďme si nejprve říct, jak Senát na své schůzi konané dne 19. 3. 2025 vlastně rozhodl. Cituji z usnesení: Senát žádá Ministerstvo kultury ČR, aby prohlásilo celý areál historického hřebčína Napajedla za kulturní památku, včetně pastvin na pozemku parc. Č. 2063/1 v k.ú. Napajedla a vč. všech pozemků jako soubor nemovitých věcí tvořící jednotný celek, jak bylo navrženo v podnětu ze dne 28. 4. 2023, a do budoucna přijalo rovněž potřebnou ochranu pastvin a budov na Pěnném (odchovná část hřebčína Napajedla).

„Kdyby tedy ministr kultury Baxa nerozhodl týden před zasedáním Senátu v zásadě opačně, myslím, že by po vydání tohoto usnesení Senátu tak rozhodnout již nemohl. Rozhodnutí ministra je ale rozhodnutím v druhé instanci a domnívám se, že další postup je možný pouze u správního soudu.“

 Znamenala by realizace plánu ministerstva pro napajedelský hřebčín definitivní konec?

„S velkou pravděpodobností ano. Pokud bude hřebčín prodáván vč. pozemků jako hřebčín, má naprosto jinou cenu než oddělené pozemky o výměře 9 ha, které mohou být uvažovány k zástavbě. Vezmeme-li jen průměrnou cenu 2000 Kč/m2, pak cena za pozemek se pohybuje kolem 180 milionů korun, a takovou cenu reálně nemůže zaplatit žádný chovatel, protože je nerentabilní.“

Aktivity ohledně záchrany hřebčína jsou na veřejnosti spojeny s činností organizátorů  petice za záchranu Hřebčína Napajedla. Těm se podařilo nastřádat  desetitisíců  příznivců zachování  Napajedel jako funkčního hřebčína.  Jaký je  vztah vedení Jockey Clubu  k této petici a jejím organizátorům?

„Nejprve byl vztah Rady Jockey Clubu ČR dost pasivní. Jockey Club působil, jako by se ho problém netýkal. Až od jednání v petičním výboru Poslanecké sněmovny v zimě loňského roku se Jockey Club s požadavky petice ztotožnil a od té doby vystupujeme ve společném zájmu. Nutno říct, že hlavní zásluhu na vytvoření tohoto hnutí, jeho směřování a zastupování mají autoři petice, zejména JUDr. Martínek."

Chystají se ještě nějaké další akce k podpoře zachování napajedelského hřebčína mimo půdu senátu?

„Momentálně o žádných nevím.“

 Existuje dnes nějaký „plán B“ pro případ, že snahy o zachování Napajedel selžou? Je u nás  vůbec nějaká možnost je v rámci stávajících struktur nahradit?

„Hřebčín Napajedla byl největším chovatelem anglického plnokrevníka. Není ale chovatelem jediným. Statistiky zveřejněné na stránkách dostihy.fitmin.cz prokazují, že kvalita českých koní se s importovanými koňmi srovnává. Dostihový provoz bez vlastního chovu není možný. O tom podalo poslední důkaz kupříkladu Rakousko. K uchování dostihového provozu dnešních dimenzí (min. 1.000 koní, 50 dostihových dnů) potřebujeme zhruba 150 českých ročků. Je však pravdou, že český chov je ztrátový. Rozdíly mezi náklady na odchování a prodejní cenou jsou zhruba mínus 100 tisíc korun.

Proto jsme společně s docentem Nagym jménem Jockey Clubu ČR zahájili intenzivní jednání s Ministerstvem zemědělství ČR o podpoře českých odchovanců zhruba ve výši 15 milionů korun (tj. 150 koní x 100 tisíc korun) formou majitelských a chovatelských prémií. Tím by se z chovu plnokrevníka stalo v českých podmínkách běžné podnikání, kde by měl průměrný přežít, úspěšný vydělávat, a neúspěšný skončit. Tato podpora se bude týkat všech aktivních chovatelů a týkala by se pochopitelně i hřebčína Napajedla. My ovšem nechceme hřebčín Napajedla nahradit, my chceme pro všechny chovatele vytvořit lepší podmínky.“

Domníváte se, že je reálné, aby se v případě úspěchu a zajištění zahrnutí celého areálu do národního kulturního dědictví chov anglického plnokrevníka v Napajedlích povedlo obnovit?  

„Myslím, že ano. Pokud bude hřebčín prodáván jako hřebčín a ne za cenu spekulativních pozemků a pokud zároveň bude chovatelům poskytnuta výše zmíněná podpora, chov v Napajedlích obnovit naprosto racionálně lze.“