Dlouhodobě patří k nejlepším a nejstylovějším tuzemským žokejům. Za svou kariéru vyhrál 356 rovinových dostihů, osmkrát se radoval z klasického vítězství a více než čtyřicetkrát se dokázal prosadit v dostizích nejvyšší kategorie. V neděli chybělo jen málo, aby do sbírky svých úspěchů přidal i České derby. Dostih roku, v němž nakonec už počtvrté finišoval druhý...

Mili, jak hodnotíš letošní Derby? S jakými ambicemi jsi do něj šel?

Myslím, že bylo dobré. Seděl jsem na třídovém koni a letos jsem si hodně věřil. Věřil jsem, že se dá vyhrát. Pečlivě jsem zkoumal všechny Pradovy dostihy ve Francii a myslím, že stejně jako druzí, jsme dost dobře mohli být pátí nebo třeba osmí. Nikdo nevěděl, jak se s tím vším srovná, ale já mu věřil.

České derby jsi jel podvanácté a počtvté jsi byl jen kousek od vítězství. Jak to bereš?

Už mě to docela štve, nicméně kdybych to mohl vrátit, nic bych neudělal jinak. Všechno dopadlo, tak jak jsme se s panem majitelem a trenérem dohodli, všechno klaplo do puntíku, prostě se našel lepší kůň.

Na které ze svých Derby vzpomínáš nejraději?

Rád vzpomínám na všechna Derby, kde jsem byl druhý, na Avereho, na Oriental Skye, na to se Strongrem Together, kterého jsem měl rád, protože to byl poctivý kůň. Prado mě také nadchnul, určitě je to moc dobrý kůň, bojoval statečně.

Jezdil jsi pro Jana Ráju, svého bývalého kolegu z žokejcimry...

Jsem rád, že jsem pro něj mohl jezdit. Měl jako trenér v Derby premiéru, a i když měl Prada jen krátce, nějaké dva týdny, stejně ho musel dávat dohromady, musel s ním něco narychlo vymyslet. S Honzou jsme si říkali, jak by to super, společně zvítězit. Opět to bylo blízko a nedopadlo to. Tak snad jindy.

Začíná nám léto. Stihneš v nabitém dostihovém kalendáři alespoň malou dovolenou s přítelkyní a dětmi?

S přítelkyní bychom měli na pár dní odletět do Itálie, do Říma. Co se týče dětí, tak s nimi asi až v září, jako minulý rok. Pravděpodobně také do Itálie, k moři.

Jaký je tvůj plán na prázdniny, čím aktuálně žiješ?

Hokejem. Můj syn Kristián ho hraje, takže se tomu hodně věnujeme. Často ho vozím po trénincích a je to docela náročné. Teď má letní přípravu, takže spolu chodíme běhat a  odpoledne trénujeme. Když nejsem v práci, věnuju se jemu.

V rovinovém šampionátu ti aktuálně patří čtvrtá příčka, jaký je tvůj letošní cíl?

Být zdravý, aby koně dobře běhali a majitelé, pro které jezdím, byli spokojení. Už je půlka sezóny, tak uvidíme, třeba se ještě něco povede. 

foto: Pavla Pechmanová a Dita Doskočilová