Dostihová sezóna v Kataru se dnes po třech týdnech opět rozběhla, ovšem tentokrát už bez přítomnosti českého žokeje Tomáše Lukáška. Ten se v pátek posledním českým repatriačním letem vrátil z Rijádu do České republiky, a návrat do Kataru pro něj v nejbližších dnech není aktuálním tématem.

Dramatická situace, které po útoku na Írán čelí neutrální státy kolem Perského zálivu, byla pro Tomáše Lukáška dramatickou zkušeností. „Popravdě - my u nás  prostě nejsme zvyklí na podobné konflikty. V Kataru sice není válka, ale je to tam  s útoky hodně nová situace a  první dva dny tam měl člověk docela strach. Protivzdušná obrana je tam ale na výborné úrovni, a tak jsme po pár dnech začali zase v práci na přípravě koní fungovat.  Když ale zazněla výstraha, bylo potřeba se schovat.“

S takovou situací se lidé kolem katarských stájí vyrovnali, pro Lukáška  ale hrál roli ještě další frustrující faktor. „S čím jsem se tam nedokázal sžít, to byla naprosto nejasná situace ohledně možnosti se dostat domů.  Za tu dobu jsem si pořídil snad šest letenek, ale všechny byly následně zase zrušené, a tak jsem se přihlásil do systému  drozd našeho ministerstva zahraničí, a díky tomu, že výborně zafungoval,  jsem brzy dostal nabídku na místo při repatriačním letu z  Rijádu.  A musím  říct: Klobouk dolů před tím, jak výborně to celé bylo zorganizované.“

Většina ostatních účastníků katarského dostihového provozu momentálně zůstala na místě, Tomáš Lukášek byl ale v poněkud jiné situaci. „Do Evropy jsme myslím letěli jen já a Ital Rossi, ale ostatní kluci buď nemají rodiny, nebo je měli v Kataru, takže u nich nebyla taková motivace se dostat domů,“ vysvětluje český žokej. „Pro mě je ale rodina na prvním místě a to ví i můj šéf v Kataru. S ním jsem se před odjezdem domlouval a i on mi říkal, ať jedu domů, jak se naskytne příležitost. Dohodli jsme se,  že se vrátím, až se situace v Kataru uklidní.“

Dostihová sezóna v Kataru po třítýdenní pauze má v tomto týdnu pokračovat a tamní pořadatelé věří, že se ji podaří také dokončit, Tomáš Lukášek ale prozatím na návrat nemyslí. „Určitě ji chtějí nějak dokončit, ale uvidíme, jak to bude dál. My jsme domluvení, že se určitě vrátím na novou sezónu, jak to bude s tou současnou, to ještě uvidíme.“

Aktuální dostihová sezóna se mu přitom v Kataru letos příliš nevyvedla. „Byla asi nejhorší za tu dobu, co jsem v Kataru jezdil, ve stáji nám nic nevycházelo a koně měli spoustu smůly. Náš nejlepší sprinter nám uhynul cestou do Dubaje a i dalším koním nic nevycházelo. Je ale fakt, že jsme ve stáji měli čtyři docela slušné roky, tenhle byl al takový hluchý a nebylo se od čeho odpíchnout,“ konstatuje přesto, že v sezonní statistice i letos u jeho jména svítí 15 vyhraných dostihů.

Na další se bude těšit v našem regionu, kde vyhlíží sezonu možný dychtivěji, než v minulých letech. „Po tom, jak to bylo v Kataru, bych se rád soustředil i na naše dostihy víc, než to bylo minulé roky.  Zase jsem se domluvil s Ingrid Janáčkovou Koplíkovou, ale když budou slušné nabídky, rád si letos těch dostihů vezmi víc. Kromě letní dovolené s rodinou bych se rád zapojil co nejvíc, a možná, že  by to bylo nejenom u nás, ale taky v Polsku, když by tam měli zájem,“ připomíná zemi, kde se mi v minulosti dařilo i v největších dostizích.