Radek Koplík: Všechno teď záleží na tom, jaká bude váha
Patří k našim nejzkušenějším a zároveň nejúspěšnějším aktivním žokejům. Za devětadvacet sezón, co jezdí, absolvoval téměř tři tisíce startů, v nichž získal více než tři stovky vítězství a z nich sedmasedmdesát v dostizích nejvyšší kategorie. V posledních dvou letech se v dostizích objevuje pouze sporadicky, ačkoliv nic ze svého umění neztratil a chuť do ježdění má stále velkou. Naším milým hostem na kus řeči byl vítěz Českého, Slovenského i Rakouského derby, muž který jezdil v osmi zemích světa, ideální pilot pro velké dostihy, protože nikdy neztrátí svůj pověstný klid a dobrou náladu – Radek Koplík.
Radku, jak jsi strávil letošní zimu a s jakými ambicemi vstupuješ do nové sezóny?
Zimoval jsem s tím, že už přestanu jezdit. Jelikož vloni moc startů nebylo, přibral jsem ještě víc než jindy. Nicméně ježdění mě stále baví a pokud budou koně a váha, rád bych to ještě zkusil. Přece jen, dokázal jsem vyhrát hodně dostihů, uspěl jsem i v těch velkých, jako třeba v Champion Stakes v Ascotu nebo grupových dostizích ve Francii.

Aktuálně působíš v Německu, co tě k tomu vedlo?
S bráchou jsme měli míň koní, takže jsem se rozhodl jít něco vydělat. Jsem u Evy Fabiánové, kde je i Jaromír Šafář, a je to tady fajn, máme dobrý kolektiv.
Plánuješ jezdit na dostihy do ČR?
Když bude zájem, tak určitě. Spolupráci mám rozjednanou s Ingrid a také noví majitelé u Zdena by si prý přáli, abych jim jezdil. Ostatně i tady v Německu už o tom byla řeč, všechno teď záleží na tom, jaká bude váha.

Za svou kariéru jsi jezdil spoustu dobrých koní, kdo byl z tvého pohledu ten nejlepší – nebo jinak, na kterého nejraději vzpomínáš?
Dobří byli všichni a každý byl něčím výjimečný. Ať to byl Subway Dancer, Kendy, Kifaab, Opasan, Zariyannka nebo můj Royal Town. Největší slávu jsem ale zažil se Subway Dancerem. Prožili jsme spolu velké dostihy ve Francii, ale i Champion Stakes v Anglii. To byl největší zážitek.

V minulé sezóně se vylouplo hned několik mladých šikovných jezdců. Kdo tobě, jako ostřílenému profíkovi, se zamlouvá nejvíce?
Tak určitě Viktorie Janáčková. Má dobrý původ, je šikovná a učenlivá. Z dalších se mi líbí Filip Hellebrand a Petra Manová, oba mají talent a pracují na sobě.
Jaký je tvůj tip na letošního rovinového šampiona a šampiona mezi rovinovými trenéry?
Můj tip? Určitě Petr Foret a Honza Verner. Jsou to dobří žokejové a mají dobrou váhu. Ale jinak je to jedno, když za sebou nemáte dobrou stáj a kvalitní koně, nezmůžete nic.

Změnilo se něco v ježdění dostihů v ČR za roky, co jezdíš? A pokud ano, v čem vidíš největší rozdíl?
Jezdí víc holek než kluků, jinak se jezdí víceméně pořád tak nějak stejně. Myslím, že hodně pomáhá v tomto směru Ponyliga, kde mladí mohou ukázat svůj talent a něco se naučit.

Tuzemská dostihová sezóna už pomalu klepe na dveře. Sledoval jsi v zimě zahraniční dostihové dění a pokud ano, jaký počin tě v tomhle směru nejvíce zaujal?
Většinou se koukám na Francii nebo Dubaj. Sleduji také dostihy v Saudské Arábii, když je tam ten velký dvojden nebo třeba když Ingrid reprezentuje Českou republiku. V Dubaji mě pak zajímá, jak běhají koně v majetku Evy Nieslanikové.

foto: Pavla Pechmanová, Marcela Kozová, František Klauser, Karel Němec
