Už v prvním roce své kariéry vyhrál osm dostihů a v rovinovém šampionátu obsadil jedenáctou příčku. Jen o rok později se pak radoval ze svých prvních jedničkových zásahů, a to prostřednictvím rychlíka Terssia. Od té doby uplynula spousta vody a spousta věcí se změnila. Jan Verner se však nezměnil. Jeho talent, který odhalil už v Benešově Jiří Hurt, mu zůstal, stejně jako chuť vítězit a umění vyhovět i problémovým koním. Naším milým hostem v několika otázkách byl český šampion 2020 a žokej, který až pověsí jezdecké řemeslo na hřebík, může se od hodiny živit jako glosátor, protože jeho komentáře nepostrádají originalitu a vtip...

Honzí, zatímco minulý víkend jsi vynechal kvůli zdravotním problémům, o týden dříve jsi v Bratislavě slavil už svůj letošní čtvrtý double. Věřil jsi, že by to mohlo se Sainte Victoire i Black Pawsem vyjít?

V double jsem věřil, dá se říct, že jsem s ním i počítal. Oba koně, které jsem jezdil, jsou v cajku a Viktorka už také chytila formu. U Blacka spíš záleží na tom, jak se vyspí a jak docestuje, tak nejspíš cestoval dobře.

Máme za sebou první část sezóny, a tak mi nedá nezeptat se, jak hodnotíš ze svého pohledu České a Slovenské derby, v nichž jsi jezdil vítěze Velké červnové ceny Rabbit Time Testa...

V Českém derby se nepovedlo vůbec nic. Ve Slovenském už skoro všechno, protože tam se mi povedlo fírovat v tempu, jaké jsem potřeboval. Nikdo mě neotravoval. Kůň podal výborný výkon. A že jsme nevyhráli?  Nedá se nic dělat, ale myslím, že distance St Legeru mu bude taky vyhovovat...

Rabbit Time Test je svěřencem Allana Petrlíka, pro kterého jsi Slovenské derby už jednou vyhrál. Jsou si Rabbit Time Test a vítěz z roku 2014 Love Me v něčem podobní?

Myslím, že právě tito dva jsou každý úplně jiný – a to jak vzhledem, tak i svým projevem. Zatímco Love Me byl malinkatý kůň, Rabbit Time Test je takový slon. Love Me měl ohromný konec a Rabbit Time Test své soupeře prostě a jednoduše ukentruje. Najít něco společného tedy moc nejde...

Svou suverenitou mezi dvouletými letos rozhodně zaujali svěřenci Pavla Tůmy Piano Man a Devil´s Kiss. Jelikož oba pravidelně jezdíš, prozraď, který z nich je lepší?

Myslím, že Piano Man bude lepší. I když teď je ještě těžké něco soudit. I Devil totiž vyhrál oba starty moc pěkně.

Své soupeře oba deklasovali rozdílem třídy. Jsou o tolik lepší než jejich konkurence?

Říci, jestli jsou nebo nejsou lepší než ostatní, úplně nejde, protože žádná velká konkurence se ještě na startu nesešla. Zatím to bylo spíš o tom, jak který kůň dostih vezme a seběhne. A nám to vyšlo....

Už druhým rokem se pravidelně objevuješ v bílo-růžovém dresu stáje OZ Roza. Jak k této spolupráci došlo?

Spolupráce se zrodila přes manžele Myškovy, u kterých pracuji a kteří koně Františka Rozy připravují. A co je ve stáji, to jezdím.

A společně už máte na kontě čtyři jedničková vítězství...

Já jsem spokojený. Jsou to slušní koně, takže se na nich dobře jezdí. K tomu jsou také výborně připravení, takže nemám žádný problém – jenom se vezu a oni mě do cíle dovezou...

Letošní léto je v mnoha ohledech extrémní – trávíš ho v práci nebo stíháš i odpočívat s rodinou?

Léto si užívám s rodinou. Buď jsme u dědy nebo u babičky, případně, když jsem v práci, jede manželka s dětmi na výlet. A víkendy spolu trávíme na dostizích.

Už za čtrnáct dnů nastoupí do první třídy tvá dcera Viktorie. Jak se těší a jak se na tento moment připravuješ ty jako tatínek?

Já jsem školu nesnášel, takže se mi dělá špatně za ni. Ale Viktorka se těší. Je chytrá, navíc manželka se jí věnuje, učí jí číst, počítat, takže to bude mít v začátcích jednodušší. Nebude po mně, takže se těším.

V šampionátu jsi aktuálně se třinácti triumfy třetí. Plánuješ útok na nejvyšší příčku?

Já asi na nic útočit nebudu, ono to nějak dopadne. Jestli mám vyhrát, tak vyhraju, ale já do Slušovic nebo třeba Lysé nejezdím. Pak to není úplně jednoduché. I přesto, že mé šance nijak velké nejsou, jsem spokojený. Mám pod zadkem dobré koně, jezdím pro dobré trenéry, a to je pro mě hlavní.

A tvůj tip na případné překvapení šampionátu?

Nevím, ale třeba se stane, že ho ukořistí Dan Vyhnálek, to by bylo taky fajn. 

 foto: Andrea Zavadilová, Marcela Kozová, Miro Abík a archiv Jana Vernera