Od září loňského roku je posilou redakce Dostihového světa. Fotografka, pracující v rodinné firmě zabývající se bazénovou technikou a příslušenstvím, si cestu ke koním našla přes inzerát. Nevěříte? Věřte a čtěte dál, co baví ve volném čase dvorní fotografku našeho webu.

Do dostihového prostředí Vás přivedl inzerát, což je vcelku kuriózní…
On to inzerát v pravém smyslu nebyl. Byl to článek o panu Minaříkovi, na jehož konci byla zmínka, že přijme lidi na výpomoc do stáje. Jelikož koně mám ráda odmalička, přihlásila jsem se a už jsem ve stáji zůstala. Až postupem času jsem se dostala k fotografování.

Které z českých a moravských závodišť máte nejraději?
Mám ráda spíš malá provinční závodiště, kde vládne komornější atmosféra. Moc se mi líbí třeba v Kolesách. Je to závodiště, kde nic není daleko. Mezi překážkami se dá krásně přebíhat a skoky jsou tam pěkné, poctivé, které koně opravdu respektují.

Co říkáte na fotografie pořizované z netradičních míst (zpod bariéry, před boxy, apod.)?
Je pravdou, že někteří fotografové jsou schopni si pod překážku třeba i lehnout, ale já to považuji za zcestné. Nikdy nevíte, co se může stát a co zvíře vyvedené z míry udělá. Tohle kaskadérství nese s sebou obrovské riziko jak pro fotografa, tak i pro koně a jezdce. Fotograf by měl nejdřív pořádně rozmyslet, kam může a kam už ne. Jistě, fotky to mohou být krásné, ale já tohle nedělám a nikdy dělat nebudu, protože nechci nikoho ohrožovat na životě nebo zdraví.

Kromě fotografování dostihů lákají vás i jiné sporty s koňmi?
Asi nejvíc by mě lákalo fotit spřežení. Je to sice úplně něco jiného než dostihy, ale třeba když se jede Zlatá podkova v Humpolci a koně najíždí do úhlů v plné rychlosti, je to paráda. Kromě focení dostihů ráda fotím také domácí mazlíčky.

Domácího mazlíčka máte ale i doma…
Ano, mám úplně obyčejného bílo-mourovatého kocoura. Do budoucna bych mu ráda pořídila parťáka, aby se zabavil, když jsem celý den pryč. Jenom se lehce obávám, aby nového kamaráda přijal…

Líbí se vám nějaké speciální kočičí plemeno nebo bude i další domácí přírůstek „bez původu“?
Moc se mi líbí bengálská kočka, konkrétně červená s rozetami. To je nádherná kočka, nebo vlastně už skoro zmenšený leopard. Špatná by nebyla ani egyptská mau. Myslím ale, že pokud k pořízení dalšího člena rodiny dojde, bude to zase obyčejná kočka, nejlépe z útulku.

Vaším největším koníčkem jsou evidentně zvířata. Slyšela jsem ale, že jste dříve dělala i šerm…
To je pravda. Historie mě vždycky zajímala. Nejvíce mě okouzlilo období gotiky, až pak jsem přešla i na renesanci. Gotiku jsem dělala s rytířskou skupinou, která měla ve svém repertoáru i ukázky soubojů na koních. Jelikož šlo o profesionální skupinu, jezdila jsem s nimi jen někdy, když jsem měla volno. Bavilo mě starat se o koně a krásně jsem si vždycky „rytířinou“ pročistila hlavu. Pracovala jsem v té době v kanceláři a bylo moc fajn spolupracovat s lidmi, kteří měli stejný zájem.

Jak dlouho jste se historickému šermu věnovala?
Celkově asi tři roky. Kromě toho, že jsem sama vystupovala, jsem i naše vystoupení fotila.

Souboje na koních musí být určitě dost náročné na nácvik. Jak dlouho se takový souboj zkouší, než je vše tak, jak má být?
Souboje se začínaly nacvičovat většinou ke konci zimy, tedy zhruba měsíc před prvním vystoupením. Během sezóny se ale často něco měnilo, a to se pak trénovalo za běžného provozu. Vystoupení bylo jedno až dvě denně a vycházelo se z toho, co může zvládnout kůň i jeho jezdec.

Jací koně se pro souboje používali? Předpokládám, že to nebyli energičtí plnokrevníci…
To opravdu ne…(smích). Kdyby to člověk bral z hlediska historie, v gotice byli koně menší a silnější. Pro vystoupení se ale vybírali koně podle povahy a zdraví, vzhled a autentičnost byly vždycky až na druhém místě…

Jakým způsobem se shání kůň pro takovouhle specifickou činnost…
Možná to bude u mě znít ohraně, ale přes inzerát (smích). Ve skupině jsme měli českého teplokrevníka, menšího chlaďase, klidného plnokrevníka i poníka.

V letošní sezóně budete nejen fotit pro Dostihový svět, ale také rozjíždíte svou novou stránku – Sorelina photography. Na co všechno se mohou návštěvníci vašich stránek těšit?
Letos se chci více věnovat focení jako takovému. Kromě dostihů, domácích mazlíčků a svateb, bych se ráda vrátila také k industrialu a vyzkoušela si i třeba focení aktů.