Při dostihových dnech slouží  jako rozhodčí u váhy. Elegantní dámy, které by z podstaty věci měly být třídním nepřítelem všech jezdců. Skutečnost je ale jiná...

Kolikrát jste sloužila o Derby a na které nejraději vzpomínáte?
Pavlína: Pokolikáté budu sloužit při Derby, to vážně nevím. Statistiky si nevedu.
Yvona: Za patnáct let, co se pohybuji v dostihovém prostředí jako rozhodčí, jsem sloužila asi čtyřikrát na cíli (společně s Míšou Zemanovou a Danou Čechovou) a pětkrát na váze. Protože si z každého derby-dne si pamatuji pouze fragmenty, žádné speciálně oblíbené, na které bych vzpomínala, nemám.

Je služba o derby-dnu v něčem jiná než při ostatních „provozních“ dnech?
Pavlína: Při derby-dnech se vždy těším na slavnostnější atmosféru a na to, že se snad už tentokrát všichni zainteresovaní lidé důstojněji obléknou v souladu s významností okamžiku. Bývám ale zklamaná.
Yvona: Pokud bych to měla brát pouze z pohledu vážné, tak se jedná o službu stejnou jako při jiných dostizích. Pro derby platí stejná pravidla, nejsou žádné výjimky. Jen je trochu větší „cvrkot“. Atmosféra je slavnostní se stopami nervozity. Většinou se na derby přijdou podívat i ti, kteří jindy nechodí. To se týká hlavně fotografů a novinářů z různých médií. Ke kladům derby-dne patří i fakt, že si popovídáte i v jiném než českém jazyce, protože sem přijíždí řada zahraničních jezdců. Líbí se mi také, že většina lidí přichází slavnostně oblečena, což se při jiných dostihových dnech bohužel trochu vytrácí.

Komu budete letos fandit a proč?
Pavlína: Always On Sunday
Yvona: Letos, díky tomu, že nám Matka příroda nadělila do Chuchle povodeň a derby se bude běhat v Mostě, kde většinou vyhrávají jiní koně než v Praze, si vítěze tipovat netroufnu. Držím tedy palce všem a hlavně, aby doběhli v pořádku.