Díky nízké váze a nespornému talentu patřila dříve k nejobsazovanějším dostihovým jezdkyním. Během své jezdecké kariéry absolvovala 541 startů z nichž plných 42 proměnila ve vítězství. Na svém kontě má i tři jedničkové triumfy, které se zrodily v letech 2000 – 2003 prostřednictvím Bajaji (Cena prezidenta republiky – rok 2000), Malé Mořské Víly (Cena Schaumann – rok 2002) a Livree (Cena Severočeských dolů – rok 2003). V současné době žije se svým životním partnerem Allanem Petrlíkem a dcerou Leou v centrále stáje Rabbit Trhový Štěpánov, kde se podílí na přípravě tamních koní.

V neděli jste vyhráli pro Rabbit první tuzemský jedničkový dostih. Radost byla asi veliká...
Vítězství je vždycky radost, zvlášť, když je to váš miláček, jako v tomhle případě. Konečně mu vyšel pořádný dostih a vyhrál. Běhal s dobrými koňmi, ale věřili jsme mu. Na vítězství asi ne, ale to víte, člověk vždycky doufá...

Zmínila jste, že právě Rabbit Motivman je vaším stájovým oblíbencem. Kdo další kromě něj vám ještě přirostl k srdci?
On je můj „nej“. Jezdím ho od dvouletka, když k nám přišel. Je to takový „dacan“, který mě má na háku, ale rozumíme si. Hodně jsem si také oblíbila šimličku Rabbit Dark Angel a „Tomáše“ (Rabbit Thomas – pozn. red.). Ráda mám ale i všechny ostatní.

Podílíte se na přípravě, jezdíte v práci. Neláká vás to ještě někdy do dostihového sedla?
O ježdění dostihů už neuvažuju. Sice mě přemlouvali, ale už to nejde. Ne, že bych nechtěla, ale už to nejde všechno skloubit. Takže vodím a pomáhám, to mě baví.

Na dostizích je s vámi často vidět i vaše dcera Leuška. Jaký ona má vztah ke koním?
Leuška se potatila – pomamila. Koně jsou už teď jejím hlavním zájmem, tak uvidíme, co bude dál...