V předváčnočním čase, kdy řada z nás ještě stále hledá originální dárek, kterým by potěšila své blízké, jsme zavítali tam, kde si každý dostihový příznivec přijde na své. Přijměte pozvání do obchůdku v útrobách chuchelské tribuny, kde si s Helenou Burcal povídala spolumajitelka firmy Jan Hauzr Jaroslava Hauzrová.

Proč jste si pro sídlo své provozovny vybrali právě chuchelskou tribunu?
Dostihové závodiště je tradiční prostor, kde má podle mého názoru sedlářství a obchod s potřebami pro koně a jezdce své plné opodstatnění. Naší specialitou, která úzce souvisí s dostihovým provozem, je nedělní otevírací doba.

Jak široký je sortiment, který nabízíte?
Dá se u nás pořídit téměř vše, jak pro dostihového tak i sportovního koně. Sponzorsky spolupracujeme se Střední školou dostihového sportu a jezdectví, která sídlí nedaleko.

Vaší specialitou jsou bezkostrová sedla. V jakých cenových relacích se pohybují?
Bezkostrová sedla děláme v základním barevném provedení a co se týče ceny, ta se pohybuje mezi sedmi a třinácti tisíci korun. Podle přání zákazníka umíme změnit barvu a provést úpravy na míru.

Velkou konkurenci pro sedla z kůže jsou nyní sedla plastová. Co na ně říkáte?
Naše firma vyrábí z kůže, která má tradici a je trvanlivá. Plast je sice velkou konkurencí, ale stále je řada zákazníků, kteří mu stejně jako my nevěří. A právě pro ty jsme tady. Záruční doba na kostru našich sedel je pět let.

Sídlíte na závodišti a prodáváte potřeby pro koně. Měla jste, nebo máte také svého koně?
Mívala jsem. V současné době občas jezdím na českém teplokrevníkovi, který sice není můj, ale protože ho sponzoruji, je to hodně podobné. Člověk bez vztahu ke koním by tuhle práci snad ani dělat nemohl.

Co dostihy, sledujete?
Dostihy mám ráda, ale v průběhu nedělní prodejní doby je sledovat nestíhám. Koukám tedy alespoň přes internet. Když se ale běží něco významného, jako třeba derby, snažím se vždycky aspoň na chvíli vyběhnout a podívat se na dráhu.

Letos v červnu opět po jedenácti letech zasáhly Chuchli povodně. Jak jste je jako firma prožívali?
Letošní povodně byly naštěstí mnohem menší, než ty první v roce 2002. Protože jsme už "povodňoví profesionálové" poškodila nám voda pouze bud ovu a prodejní prostory. Zboží jsme stačili odvézt do bezpečí. Ráda vzpomínám na to, jak nás lidé chodili podporovat při popovodňovém nouzovém provozu. Chodili nakupovat třeba i drobnosti, a to určitě potěší.