Martin Laube: Doufám, že ještě dostanu šanci

Díky talentu a nízké hmotnosti patří k nejperspektivnějším mladým jezdcům současnosti. Na dostihových drahách se pohybuje od dubna 2010 a za tuto dobu stihl již odjet 641 dostihů, z nichž 39 bylo vítězných. Jezdec, který pochází z Karlovarska a první dostihové krůčky absolvoval u legendárního Josefa Váni, aktuálně pobývá ve Španělsku, odkud nám odpověděl na několik otázek.


U jakého trenéra ve Španělsku působíte a jakým způsobem jste se k angažmá dostal?
Jsem u trenéra Guillerma Arizcorrety stejně jako Václav Janáček. Chtěl jsem se na zimu podívat někam, kde se i v tuto dobu běhá. Tak jsem zavolal "Pinďovi" a on mi angažmá dohodl. Jsem mu za to moc vděčný.

Španělsko se vám tedy, jak se zdá, zamlouvá...
Líbí se mi tady. Španělé jsou podle mě fajn lidi, kamarádští a ochotní. Dokonce jsem tady odjel i jeden dostih. Bylo to na závodišti v Madridu a skončil jsem osmý. Doufám, že ještě nějakou šanci dostanu, než se vrátím do Čech.

Setrvání v zahraničí u vás asi nehrozí...
Kdybych tu mohl jezdit dostihy a uměl víc komunikovat, možná bych zůstal. Je ale pravda, že když jsem večer doma, stýská se mi po kamarádech, a to i přesto, že si s nimi skoro každý den volám.

Jak vypadá váš klasický pracovní den?
Ráno většinou odjezdím čtyři až pět koní, podle toho, kolik je zrovna ve stáji lidí. Celkově nás tu pracuje kolem dvaceti. Kromě místních a Čechů máme ve stáji také Francouze, Venezuelana, Argentince, Kolumbijce, Itala a Gruzínce, je to pestré. Jeden týden mám odpolední, druhý ne. Střídá se tedy krátký a dlouhý týden.

Úskalím práce v cizině bývá často jazyková bariéra...
Španělsky jsem zatím pochytil jen pár slov. Trenér ale umí anglicky. No a jinak mi s dorozumíváním pomáhají "Pinďa", Inka a Petra Bartuschová, která zde působí.

Máme za sebou Vánoce, jaké byly u vás?
Byly to první Vánoce, které jsem nestrávil doma s rodinou. Byl jsem s přáteli, kteří se mnou chodí do práce a bylo to fajn.

Jak hodnotíte ze svého pohledu uplynulou sezónu a co plánujete do té následující?
Sezónu 2013 příliš pozitivně nehodnotím. Moc dostihů jsem nevyhrál. Možná to bylo i tím, že jsem za sebou neměl úplně velkou stáj a koně se mi sháněli obtížně. Do toho pak i povodně... Nejvíc mě asi potěšilo dvojkové vítězství s Mambo Lady, která v dostihu patřila k outsiderům. Cíle pro příští sezónu? Víc na sobě pracovat, víc jezdit a vyhrávat. Nezbývá mi do žokeje už moc vítězství, tak doufám, že ho v sezóně 2014 udělám.