V uplynulé sezóně se stal již podruhé v kariéře šampionem jezdců-žáků. Jak hodnotí svůj roční pobyt v moderní centrále Jiřího Trávníčka ve Zhoři a jaké jsou jeho další plány? I tyto otázky jsme položili temperamentnímu Michalu Machovi, který už dva roky patří do užší špičky českých rovinových jezdců.

Jak s odstupem času hodnotíte uplynulou sezónu?
Každý rok si dělám pro sebe takové malé shrnutí. Vyčlením si večer, kdy se podívám na všechny odjeté dostihy a posoudím, jak to vypadalo. Sezóna nebyla pro mě extra dobrá, získal jsem o čtyři vítězství méně než v roce 2012 a moc druhých míst. Za některé si můžu sám a mrzí mě. To je třeba případ Honzika a Nidary. Teď máme ale nový rok, čeká nás nová sezóna, tudíž se všechno maže a začínáme nanovo.

Stále ještě studujete. Ve kterém ročníku aktuálně jste a jaké předměty vás baví?
Jsem ve třetím ročníku, takže se snad pomalu blížím ke konci. Teď je pro mě prioritou, abych školu dokončil, protože bez ní bych nemohl dělat to, co mám rád. Nejdou mi matematika a čeština, ale baví mě předměty spojené s koňmi, třeba chov. U většiny předmětů člověk hodně čerpá z praxe, a to je dobré.

Koněm roku byla na Galavečeru českého turfu opět zvolena Orphee des Blins. Byla nebo bude nějaká stájová oslava?
Oslavy byly už dvě a zisk Koně roku nás všechny samozřejmě těší na srdci.

I pro tuto sezónu zůstáváte ve Zhoři. Jak probíhají přípravy na sezónu, už se trénuje?
Jak se teď počasí střídá, koně si o trénink říkají. Greg je nejraději, když napadne hodně sněhu a koně pracují na objemu. Uvidíme, jak to bude vypadat dál. Teď sníh je, ale má se oteplovat. Když mají koně pod nohama měkko, jsou samozřejmě víc 'friš' a člověka také práce víc baví, když může nechat koně cválat.

Od listopadu je s vámi ve Zhoři také Petr Foret. Jak vypadá případné rozdělení koní pro sezónu 2014?
V současné době máme pouze šest rovinových koní. Jejich případné rozdělení bude na dohodě trenéra s majitelem. Já si půjdu tak trochu po svém. Když pojedu v našem bílém dresu, budu rád, když ne, svět se nezboří. Uvědomuji si, že majitel a trenér mi minulý rok dali šance v dostizích a mé výkony nebyly vždy takové, jaké si představovali. Musí se ale vzít v úvahu, že se stále učím a chybovat je lidské. Určitě bych jim rád za všechny šance poděkoval, stejně jako ostatním trenérům, kteří mi věří. Aktuálně jsem třeba moc rád, že Gábina (trenérka Gabriela Bekrová – pozn. red.) našla opět koně (Wobull se Now - pozn. red.), který je výjimečný, a na kterého se všichni letos těšíme. Velký dík zaslouží i pan Drlík, který mi pravidelně dává koně, nikdy o mně nepochyboval a vždycky mi pomohl. Rád pro něj jezdím a vždycky si budu pamatovat, že mě nenechal padnout.

Vraťme se ale zpátky do centrály DS Pegas. Přibyly do stáje během podzimu a zimy nějaké nové posily?
Ano, přibyly dvě kobylky z chovu pana Trávníčka. Jsou jimi sestra Cesmíny Cassie a sestra Nidary Nana Angela, obě moc pěkné kobylky. Dále je ve stáji nový polokrevný koník s výhledem do skoků a jeden Polák. Dva koně koupil pan Trávníček ve Francii, ti budou letos dvouletí. Jeví se moc dobře.

Máme měsíc od Vánoc. Kde a s kým jste je trávil a jaký dárek vás nejvíce potěšil?
Na Štědrý den jsme byli s (přítelkyní) Luckou poprvé sami dva a udělali jsme si pěkný večer. Lucka umí skvělý bramborový salát podle receptu od mamky, který mám moc rád. Pomáhal jsem jí chystat cukroví a bylo to moc pěkné. Další den jsme jeli do Mimoně k Lucčině rodině. Od Denisy, Lucky ségry, jsem dostal dárek, který mě moc potěšil: obraz s Honzikem v cílové rovině.

S novým rokem si lidé často dávají různá předsevzetí, třeba že zhubnou…
Já také zhubnu, to určitě. Jinak nějaké zvláštní předsevzetí nemám, snad jen stále se zlepšovat. Na začátku roku mě ale doslova nadchla zpráva, že Milan Zatloukal bude otcem. Těším se, až se vrátí do Čech a společně to oslavíme. Milana znám hodně dlouho a snad mohu říct, že jsme dobří kamarádi. Jsem rád, že se mu po všech těch zraněních daří, a že se těší na miminko. Dostihová rodina  se zase trochu rozroste, a to je určitě dobře.

Uvažoval nebo uvažujete o nějakém krátkém zimním výletu do zahraničí?
Letos ne, prioritní je dodělat školu. Příští rok bych asi někam na zimu šel, ale tady ve stáji mi nic nechybí, cítím se tady doma a rád bych se sem vrátil. Zima v zahraniční je dobrá v tom, že nevyjdete z rytmu a udržíte se v kondici. Já už byl před několika lety v Anglii a pak díky Vaškovi Janáčkovi ve Španělsku.