V Praze-Velké Chuchli trénuje od roku 2006 a kromě přípravy dostihových koní se věnuje i přípravě budoucích adeptů jezdeckého řemesla. Minulou neděli se radovala z vítězství Lorda Beccariho a ani tento týden se svými svěřenci nevyšla „na prázdno“, když hned v úvodním dostihu pražského odpoledne potvrdil dvouletý Lusk svou třídu a finišoval druhý za Miss Mikrop. Nejen o Luskovi a jeho ambicích, ale i o ostatních svěřencích, ať už dvounohých či čtyřnohých, jsme si povídali s Olivou Horovou.

Triumf Lorda Beccariho minulou neděli byl pro řadu turfmanů překvapením. Bylo to překvapení i pro vás?
Lord Beccari měl předtím dlouhou pauzu, takže my jsme si s ním tak napůl věřili, napůl jsme si říkali, co s ním právě dlouhá pauza, těžká půda a kvalitní soupeři, i s nižší váhou třeba jako Mystic Golfer, udělají. S vítězstvím, ne že bychom počítali, ale doufali jsme v ně.

Jak došlo k angažování Petra Foreta, přece jen pro vás nejezdí tak často…
Bylo to úplně náhodné a Petr dokázal perfektně odhadnout tempo.

I ve svém třetím životním startu potvrdil vysoké ambice váš dvouletý svěřenec Lusk…..
Trochu mi vadí, že jsme nevyhráli, a že jsme neustále v závěsu za Allanem Petrlíkem. Na druhou stranu mě ale těší, že dokážeme být druzí za takovým trenérem, který má výborné koně i podmínky pro ně. Zbytek pole byl šest délek za nimi, jen oni dva měli ještě sílu zrychlovat až do cíle.

Kam povedou další Luskovy kroky?
Nevím, záleží na tom, jak se po nedělním startu zregeneruje. Buď letos ještě jeden dostih půjde, nebo kdyby byl unavený, necháme ho na jaro a uvidíme.

Kde vidíte u Luska distanční optimum?
Zatím předpokládám mezi sprintem a mílí.

Zůstane v sedle Luska i pro další starty Milan Zatloukal? A jaký je Lusk v práci?
Je to dvouletý kůň, který byl vykastrován, protože se s ním těžko spolupracovalo a ani ve stáji s ním nebyla moc řeč. Od té doby, co jsme ho vykastrovali, dá se s ním alespoň jednat. Milan Zatloukal je skvělý jezdec, takže nemáme důvod něco měnit.

Které další své svěřence byste ráda zmínila?
Adrasteia je poctivý kůň, nicméně stále s ní čekáme na vítězství. Pořád potvrzuje svou formou, a to, že špatná není. Paheeli je poctivá trojkovo-dvojková klisna. V sobotu v Mostě jí to nevyšlo, ale z jednoho dostihu se nedá soudit. Waska je ještě pořád děcko, které čeká, až se najde. Doufejme, že se tak stane, protože přece jen se letos už několikrát dokázal umístit.  Zapomenout nechci ani na Vranku, která letos debutovala na překážkách, kde získala druhé místo a i její další starty na skocích byly pozitivní. 
 
Ve stáji budete mít zanedlouho i zajímavé ročky….
Na podzim přijdou dvě klisny, jedna po Egerton a druhá po Blue Coral. Obě jsou velmi zajímavé konstitučně i původově.

Probrali jsme zběžně koňské osazenstvo, nyní něco k pracovnímu týmu. Kdo jej tvoří?
Ten tvořím já společně s Michalem Demem a Jardou Fabrisem. Příležitostně u mě pracují učedníci. Aktuálně je u mě Dominik Urbánek, který se osvědčil. Je to pracovitý kluk, který ví, co má dělat, bohužel do dostihů je těžký. Pak ke mně chodí žáci druhého ročníku, mezi kterými se ještě pořád nedokážu úplně orientovat, protože ne že by byli bez talentu, ale chybí mi u nich píle a ctižádost.

Kromě trénování učíte i na Střední škole dostihového sportu a jezdectví. Jaké předměty?
Učím Teorii jízdy, Fyziologii a metodiku tréninku, Výživu a krmivářství a Dostihový provoz. Nejvíc mě baví asi Fyziologie a metodika tréninku, protože k tomu mám nejblíž. Teorii převádím do praxe a v praxi si pak ověřuju, že ne všechno, co se teoreticky prokáže jako nejlepší, nejlepší opravdu je.

Na které ze svých žáků, které učíte, byste ráda upozornila, případně je pochválila?
Ze svých žáků bych asi vypíchla Gábinu Zívalovou, která minulý týden hezky vyhrála. Znám ji od prvního ročníku, ze začátku nepatřila mezi nejlepší, ale dokázala na sobě pracovat a teď umí to, co umí. Je to holka, která opravdu tuto práci chce dělat, takže i leccos obětuje, aby se tím mohla živit. Z dalších bych zmínila Jirku Štěpánka a Simonu Molkovou.