Svůj dostihový křest absolvoval 23. června 2012 na centrální slovenské dráze v Bratislavě, kdy v sedle ryzky Inocentyny trenéra Jaroslava Brečky obsadil poslední šesté místo. Svou druhou jezdeckou sezónu však odstartoval více než slibně, a to premiérovým životním triumfem s valachem Count Of Tuscany, po němž velmi brzy následovalo i vítězství v Mezinárodním utkání žákovských jezdců. Ptáte se koho vám v naší rubrice představíme tentokrát? Žáka SOUp v Šale, který kromě rovin, okusil už i překážkový chlebíček – Adama Eliáše.

Jaká byla vaše cesta ke koním a proč jste se rozhodl pro povolání dostihového jezdce - ošetřovatele?
Když jsem byl malý, navštěvovali jsme s otcem dostihy v Bratislavě. Ve třinácti jsem pak začal chodit k Jaroslavu Brečkovi, který mě přes víkendy učil jezdit. U něj jsem zůstal na praxi až do 2. ročníku šalského učiliště a nyní vykonávám praxi u Radka Holčáka.

Co volba povolání, nebyli rodiče proti?
Ne, rodiče mě vždy podrží, podporují mě a fandí mi.

Jak těžko, nebo lehko se drží předepsaná váha a co vám případně pomáhá při hubnutí víc: sport, nebo sauna?
Držet váhu při mé výšce není lehké, a proto kombinuji obojí.

Jaké doplňkové sporty konkrétně provozujete? Běh a plavání jako většina jezdců, nebo ještě něco jiného?
Nejvíc určitě běhám a plavu a přes zimu chodím do fitka, kde cvičím takové cviky, abych příliš nenabral svaly.

U kterého trenéra působíte a máte ve stáji nějakého koňského oblíbence?
Momentálně jsem u Radka Holčáka ve Velkých Karlovicích a zatím žádného zvláštního oblíbence ve stáji nemám.

Jaký je váš dostihový sen?
Velká národní a Gold Cup.

Nejen v dostihovém prostředí, ale i v jiných sportech obecně platí, že holky to mají těžší než kluci. Jak to vidíte vy?
V dostizích to mají holky lehčí kvůli váze, ale v dostihu bývají méně bojovné, až na pár ostřílených výjimek.

V každém sportu panuje určitá rivalita. Máte mezi svými spolužáky i kamarády a kamarádky?
V šatně se známe skoro všichni a rivalitu si necháváme až na zápolení na závodišti.

Každý musí mít někoho, komu věří a kdo ho podporuje. Kdo je takovou oporou vám?
Máma, táta a hlavně bratr.

Co vás kromě dostihů a koní baví ještě?
Sport, rád si s kamarády zahraju fotbal.

Jakou hudbu rád posloucháte a jaké filmy se vám líbí?
Mám rád pop a film mě musí zaujmout, abych se na něj podíval, žánry přitom nijak neřeším.

Jaký předmět vás ve škole nejvíc baví?
Praxe u trenéra a pak asi anglický jazyk.

Co je naopak vaším nejméně oblíbeným předmětem?
Německý jazyk.

Jak často v sezóně si dopřejete "velké jídlo" a co máte nejraději? Jsou to klasické domácí dobroty, nebo dáváte přednost třeba italské kuchyni, číně, burgerům?
Velké jídlo si dávám většinou večer po dostizích. Nejradši mám italskou kuchyni, mořské plody, ale bezkonkurenční jsou nedělní obědy mojí mámy.

Jak často chodí na dostihy někdo z rodiny a jak vás podporují?
Rodiče chodí na dostihy podle toho, kde zrovna jezdím. Například do Bratislavy přijdou vždy.

Máte nějaký jezdecký vzor?
Těmi jsou Ruby Walsh a Tony McCoy.

Jezdíte roviny i překážky, co vás více baví a proč?
Určitě překážky kvůli adrenalinu.

Foto: archiv Adama Eliáše