Jan Verner: Všechno jde, jak má

Když na podzim loňského roku opustil tréninkovou centrálu stáje Rabbit Trhový Štěpánov, mnozí mu věštili nejistou budoucnost. Bez podpory silné stáje, sejde z očí, sejde z mysli, znělo často z kuloárů. Jan Verner se však zastrašit nedal a v letošním roce ukazuje, že uspět lze i jako žokej na volné noze, což ostatně potvrzují jeho dva čerstvé klasické triumfy i další vítězství, díky nimž aktuálně „přebývá“ na čtvrté příčce v šampionátu profesionálních jezdců.

V neděli jste k druhému klasickému vítězství dovedl klisnu v péči trenéra Tůmy Dumnoniu. Která Jarní cena klisen byla z vašeho pohledu těžší?
Těžší byla bratislavská, ale ne kvůli soupeřům. Musel jsem jet už od boxů rychleji, aby nás nezavřeli. Byl to celkově svižnější dostih, jediný problém pro nás nastal v cílové rovině, kdy se kobylka trochu lekla lidí a začala brzdit.

O Dumnonii šly zprávy, že se svou psychikou podobá stájovému druhovi Trip to Rhodosovi. Jak to vidíte vy?
Kobyla je hrozně hodná, jen trochu vymýšlí před boxy, vždycky ale udělá, co člověk potřebuje. Jen když zůstane dlouho vepředu sama, tak trochu kouká.

Ve své kariéře jste již jezdil řadu kvalitních koní – připomeňme namátkou třeba loňského vítěze Velké červnové Tannhaeusera, slovenského derby-vítěze Love Me či elitního sprintera Terssia. Kam byste v tomto výčtu zařadil klisnu stáje Dr. Charvát?
Myslím, že je asi nejlepším koněm, kterého jsem kdy jezdil. Z kobyl určitě na 100 %.

Podle čtvrtečních přihlášek byla klisna dohlášena do Českého derby, jak byste odhadoval její případné šance?
Podle svých výkonů by hřebcům a valachům konkurovat mohla, otázkou je, jak si poradí s distancí. Osobně si myslím, že vytrvalecký potenciál má. Na derby jsem zatím předběžně domluvený s panem Váňou, ale kdybych si mohl vybrat, asi bych nejraději jezdil právě ji.

Aldar, Aldzarb, Touch od Genius, Sirius Shine i řada ostatních tříletých ukázala, že letošní klasický ročník může být dost kvalitní. Souhlasíte?
Ano, zajímavě vypadá celá řada koní, uvidíme, jak se vyrovnají s prodlouženou distancí a kam budou směřováni. Líbí se mi hlavně koně od pana Šavujeva a pana Váni, ti by měli letos bojovat o derby.

Přidat čtvrtý zásah v řadě bude určitě chtít i stáj Monte Negro…
Je pravdou, že předcházející derby vítězové, vyjma Mistra Aviationa, se ukázali dobře už ve Velké jarní, ale že tak Delawari neučinil, nic neznamená. Holčáci měli kvůli počasí manko v tréninku, to všichni víme, stejně jako víme, že umí formu doladit na poslední chvíli. Zatím koně schovávají a přijdou s náporem v pravý čas. Určitě bych je neodepisoval.

Kromě rovin jste letos již absolvoval i překážkový start. Avizuje to něco do budoucna?
Skákání mě baví, ostatně u Tomáše Hurta, u něhož aktuálně působím, jsem skákal už dřív. Prioritou pro mě ale zůstávají roviny, dokud jsem lehký a je o mě zájem, není třeba „se rozbít“ na překážkách a pak sedět na tribuně. Pokud jde o překážky, jsem rozhodnutý jezdit jen koně ze stáje, tedy ty, které znám a vím, že mě dovezou domů.

Sedm vítězství, z toho dvě klasiky, čtvrté místo v šampionátu. Jste s aktuální sezónou spokojený? 
Určitě, jsem teď víc v klidu, volá mi docela dost trenérů a tím, že nejsem vázán na jednu stáj, jako jsem to měl v Rabbitu, dostanu se i na jiné dobré koně. Cítím se výborně a zatím všechno jde, jak má.